„Anafylaxe měla za následek otok dýchacích cest a zástavu oběhu. Pacientovy životní funkce se bohužel nepodařilo obnovit ani neprodleně zahájenou resuscitací,“ informovala ve středu mluvčí pražské záchranky Jiřina Ernestová.

Jde již o druhý smrtelný případ vosího žihadla letošního léta. Na začátku prázdnin na Břeclavsku zemřel po bodnutí vosou do té doby zdravý mladý muž. „Dostavila se u něho tak silná alergická reakce a šok, že jsme ho už nedokázali oživit,“ řekla tehdy mluvčí záchranářů.

Vosí sezóna podle entomologů v srpnu kulminuje, což se může projevit v aktivitě bodavého hmyzu.

„Útoky bodavého hmyzu se v metropoli citelně zvýšily, v minulém týdnu vyjížděli záchranáři k následným alergickým reakcím dvakrát až třikrát denně a úterý bylo v tomto smyslu rekordní, když kromě tragického případu byli předáni do zdravotnických zařízení roční a dvouletý chlapec a tři dospělí lidé,“ potvrdila Ernestová.

V posledních letech bylo vos méně

Vosy, včely, sršně, pavosy a jiný bodavý hmyz otrávily mnoha lidem léto. „Aktivita vos každoročně vrcholí právě v srpnu, to je normální jev. V srpnu se líhnou dělnice, které ale s příchodem prvních mrazíků vymřou,“ vysvětlil entomolog Severočeského muzea v Liberci Pavel Vonička.

„Životní cyklus té skupiny vos, která hnízdí na půdách a v křoví, skončil, zatímco další skupina, která hnízdí v zemi, projevuje v tomto ročním období největší aktivitu i početnost. Vos letos není víc než obvykle, ale může se to tak jevit, protože loni a předloni jich bylo méně,“ uvedl entomolog Muzea Mariánské Lázně Libor Dvořák.

„Pokud srovnáme jejich stav s obdobím před čtyřmi či pěti roky, budeme na normálu,“ dodal.

To, že je letos vidět více vos, vysvětlil předseda Okresní organizace Českého svazu včelařů ve Strakonicích Josef Švelch vývojem počasí. „Letošní léto bylo poměrně chladné, proto vosy více slídí v okolí, aby ochránily slabší snůšku,“ uvedl.

Agresivita vos se podle entomologů nijak nezvýšila, „Není to ve vosách, ale v lidech,“ kontruje obavám z vosích žihadel Dvořák, podle něhož jsou rozhodujícími faktory pro následky alergie, zdraví, síla a věk, roli hraje i místo, kam jedinec žihadlo dostane.

„Jedovatost nijak nekolísá, je standardní,“ dodal.

Včelí jed podobný jedu kobry

Podle biologa z Národního parku Podyjí Martina Škorpíka jsou navíc vosy mnohem méně agresivní než včely, které jsou na rozdíl od vos známy svou aktivní obranou hnízda, kdy se nebezpečnými výpady snaží vetřelce doslova zahnat. Nejméně agresivní je podle většiny dotázaných znalců sršeň.

Entomologové proto kategoricky odmítají lidové rčení, že sedm sršních žihadel zabije koně a tři stačí na člověka. Podle nich mají naopak včely až padesátkrát více jedu než jejich velcí příbuzní – sršni – a navíc jsou útočné látky včel až patnáctkrát účinnější.

Rozdíl v intenzitě jedu tohoto hmyzu je podle Škorpíka dán nejen jeho biologickým složením, kdy se na rozdíl od vosího včelí jed nevíce podobá jedu smrtelně nebezpečné kobry, ale i způsobem vpravování jedu do těla oběti. Zatímco vosa při bodnutí, kdy žihadlo vtáhne zpátky, zanechá v ráně jen minimum jedu, včela ztrátou žihadla se zpětnými háčky doslova vymačká celý obsah svého jedového váčku a o to je jed působivější.

„Vosa je schopna píchnout žihadlo třeba pětkrát za sebou, ale její jedovatost je menší než třeba u včely. Problémy většinou způsobuje až druhotná infekce,“ doplnil vedoucí Biologické stanice v Přerově Ivo Růžička.