Věcmi veřejnými zmítá tento týden skandál kolem Jaroslava Škárky, který tvrdí, že mu ministr dopravy Vít Bárta (VV) dával statisíce korun za mlčení o financování strany a loajalitu. Policii předal obálku se 170 tisíci korunami, na níž jsou údajně pouze jeho a Bártovy otisky prstů. Podle Bárty se jednalo o půjčku. [celá zpráva]

„Ta situace je podle nás vážná. Budeme vyhodnocovat, do jaké míry to, co se momentálně odehrává u véček, může zpochybňovat důvěru občanů v tento systém jako takový. Máme obavu, že může,“ řekl po jednání grémia ODS místopředseda Pavel Blažek.

Pavel Blažek (ODS)

Pavel Blažek (ODS)

FOTO: Petr Horník, Právo

Grémium ráno jednalo v Kramářově vile poté, co tam podle serveru ihned.cz navštívila premiéra a šéfa ODS Petra Nečase předsedkyně poslaneckého klubu VV Kristýna Kočí. Nečas sondoval, jak by se klub VV mohl rozštípnout a zda by ODS s TOP 09 mohla získat pro svou podporu aspoň sedm hlasů, k udržení minimální, stojedničkové vlády.

Nečas "zákulisní tlaky" odmítl

Premiér ale dopoledne spekulace o předčasných volbách odmítl v tiskovém prohlášení.

ČTĚTE TAKÉ:
Jsem v šoku, Kočí se pokusila o vnitrostranický puč, řekl John
Škárka tvrdí, že měl Bártovi prosazovat zájmy na Plzeňsku  

„Důrazně se ohrazujeme proti spekulacím, které dnes zveřejnil server iHNed.cz. Odmítáme ničím nepodložené spekulace o vyvolávání zákulisního tlaku na Věci veřejné ze strany ODS a dohady o vyvolání předčasných voleb v souvislosti s osobou ministra dopravy Víta Bárty. Jakkoli situaci považujeme za vážnou, nehodláme koaličním partnerům dávat ultimáta, tím méně přes média," napsal Nečas.

Kočí s šéfem poslanců Petrem Tluchořem a předsedou klubu TOP 09 a Starostů Petrem Gazdíkem často konzultuje politický vývoj, bulvár dokonce spekuluje, že Kočí s Tluchořem jsou přátelé.

"Zrádkyně" Kočí

Kočí je v části VV vnímána jako „zrádkyně“. Nepřímo se to projevilo v úterý, kdy si Vít Bárta si na ministerstvo dopravy pozval poslance VV bez jejího vědomí ještě před tím, než k aféře Jaroslava Škárky a Víta Bárty zasedly oficiálně klub a rada VV ve Sněmovně. Kočí pak chyběla při vysvětlování kauzy Bártou ve středu večer.

Podle informací Práva mají klub VV opustit celkem čtyři poslanci, dva muži a dvě ženy: Jaroslav Škárka, Stanislav Huml, Kristýna Kočí a Jana Suchá. Jak již Právo napsalo, také se mezi straníky proslýchá, že Kočí byla další, které Bárta poskytl peníze. [celá zpráva]

ČTĚTE TAKÉ:
ABL sledovala starosty Prahy 1 Hejmu a Dvořáka
Dobeš: Bártovy peníze pro Škárku byly jen půjčka
Vítka si musejí blondýny zaříznout samy, vzkazuje zdroj od Nečase
Škárka: těch 55 tisíc měsíčně bylo na kancelářské potřeby nebo notáře
Peake: Byla bych ráda, kdyby Škárka mandát poslance uvolnil
Škárkovi věřím, říká Huml
Škárka: Dokážu si představit, že budu nezařazený poslanec
Věci veřejné vyloučily Škárku. Slíbil důkazy, že mu Bárta dal peníze

Tluchoř podle svých slov doufá v „dostatečnou sílu a zdravý rozum“ koaličního partnera. Koalice podle něj má stále smysl a dodal, že důvěra by měla být obnovena.

Klaus: počkejme si na férový výsledek

Prezident Václav Klaus kauzu považuje za nešťastnou a nepochopitelnou. "Určitě z ní nemám radost a v ničem nám nepomáhá. Na druhé straně, počkejme si na férový výsledek, protože takové výkřiky jednoho proti druhému mohou tu věc do určité míry zkreslovat. Byl bych velmi rád, kdyby se rychle došlo k tomu, jak to skutečně je a všechno bylo,“ řekl Klaus.

ODS opakuje, že čeká na zasedání klubu Věcí veřejných. „Čekáme brzké oznámení výsledků od Věcí veřejných. Kdyby to nebylo tak strašně vážné, tak je to tragikomické. Všechno, co se tady v té kauze odehrává,“ řekl Právu člen grémia, místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Dává véčkům 48 hodin na věrohodné vysvětlení kauzy.

Klasnová: Někteří členové nám lhali

Místopředsedkyně Věcí veřejných (VV) Kateřina Klasnová nechtěla spekulace o předčasných volbách komentovat. „Ve čtvrtek večer zasedá klub, tam si o tom promluvíme. Nicméně už teď vím, že se mi někteří členové klubu dívali do očí a lhali,“ řekla Právu.

TOP 09 dává Věcem veřejným několik dnů, aby situaci vyřešili. Podle šéfa poslanecké frakce Petra Gazdíka je zatím předčasné spekulovat o předčasných volbách, i když je situace velmi vážná.

„Zíráme s otevřenými ústy a nestačíme se divit, každý den se objevují nová fakta, Věci veřejné by měly velmi rychle v řádu dnů zaujmout postoj, protože samy musí vidět, že situace je velmi závažná,“ řekl Právu Gazdík. Dodal, že teprve poté se k událostem kolem VV vyjádří. „Určitě na to musíme reagovat a myslím, že je nutné z toho vyvodit osobní i politickou odpovědnost,“ podotkl.

Cesta k předčasným volbám je složitá
Politici ODS a TOP 09 zatím odmítají hovořit o předčasných volbách s tím, že nejdříve se musí vyjasnit problémy u véček. Pokud však situace v koalici bude neudržitelná a každým dnem budou přibývat další skandály, nic jiného politikům nezbude.
Je logické, že se strany do předčasných voleb příliš nehrnou. Jednak k nim vede složitá ústavní cesta, důvodem je však také finanční vyčerpanost prakticky všech stran způsobená sérií voleb v minulých letech, což koneckonců ukázaly výroční finanční zprávy za loňský rok. Podle nich strany trápí vysoké dluhy a řada z nich hospodaří s hlubokými schodky. Strany jen na loňské kampaně dohromady vydaly více než miliardu korun.
Nejrychlejší cestou, kterou se k předčasným volbám došlo v roce 1998, byla změna Ústavy v podobě zkrácení volebního období Sněmovny. Takový krok ale v roce 2009 stranám zakázal Ústavní soud jako účelový. Možné však je dojít k volbám usnesením tří pětin poslanců.
Jak dojít k novému hlasování
Prezident Sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.
Sněmovna může být rozpuštěna prezidentem, jestliže poslanci nevysloví důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem jmenován na návrh předsedy Sněmovny. Zjednodušeně řečeno, padne-li vláda, má prezident dva pokusy vybrat a jmenovat novou. Pokud ani jeden kabinet nezíská důvěru poslanců, jmenoval by třetího premiéra v řadě prezident Václav Klaus na návrh šéfky Sněmovny Miroslavy Němcové (ODS). Až poté, co by ani tato vláda neuspěla, mohly by být vypsány nové volby.
K rozpuštění Sněmovny by také vedlo, pokud by se Sněmovna do tří měsíců neusnesla o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry. To chce Nečasův kabinet učinit v případě reforem. Nepřijetí usnesení by ze strany vlády však znamenalo rezignaci na tyto klíčové zákony, což by zřejmě koaliční strany těžko vysvětlovaly.
Předčasně by se volilo také, pokud by Sněmovna přerušila schůzi na více než 120 dnů. To by ale znamenalo, že by projednávané zákony spadly pod stůl.
Zdroj: Lukáš Bek, Právo