Článek
Prezident se podle kancléře domnívá, že primární legitimitu v zemi nese parlament a změna způsobu volby prezidenta beze změny jeho pravomocí nemá smysl.
"Zavedení přímé volby hlavy státu by bez podstatných změn Ústavy a volebního zákona byl nepromyšlený krok, který by dále oslabil možnost efektivního vládnutí v naší zemi, rozkolísal politickou scénu a nevyřešil žádný ze skutečně závažných problémů, před nimiž naše veřejnost stojí," tlumočil Weigl názor hlavy státu na konferenci v Senátu o přípravě přímé volby prezidenta.
Prezident je s Ústavou spokojen
"Prezident volený všemi občany by z definice disponoval daleko větší legitimitou než dosud. Legitimitou na rozdíl od vlády neodvozenou. A tím bychom velmi zproblematizovali dosavadní uspořádání a vyvážení moci výkonné," prohlásil Weigl s tím, že přínos přímé volby bez dalších změn by byl minimální. Odpovědným přístupem by bylo otevření Ústavy a snaha nově vyvážit postavení jednotlivých mocí ve státě.
Prezident si také podle Weigla myslí, že nynější Ústava je v ohledu pravomocí jednotlivých složek státní moci vyváženým celkem, jehož funkčnost je prověřena tradicí. Slabá místa ve fungování českého politického systému však lze nalézt, připustil kancléř hlavy státu. Od roku 1996 až do loňských voleb byl poměr sil levice a pravice vyrovnaný a existující volební systém produkoval slabé vlády, které se opíraly o menšinu či minimální většinu ve Sněmovně, někdy dosahovanou spornými postupy.
Měl by mít vítěz voleb jasnou převahu?
"Zjevné nedostatky" nepřímých voleb prezidenta v posledních letech, například druhé zvolení Václava Havla jen v důsledku zatčení opozičního poslance Miroslava Sládka či "velmi sporné projevy otevřeného politického boje v průběhu poslední prezidentské volby" nejsou podle Klause důsledkem nepřímé prezidentské volby, ale důsledkem rozpolcení politické scény a boje o minimální většinu v parlamentu.
Takové problémy ale podle prezidenta nevyřeší změna způsobu volby hlavy státu, ale změna volebního zákona. Ta by "umožnila nalézání a vytváření jasných parlamentních většin pro podporu vlády i pro zvolení prezidenta", uvedl Weigl. Prosazování přímé volby je podle Klause v tomto kontextu únikem od problému. Ústavní změna tohoto typu může být pro veřejnost efektní, ale nic neřešící, a mohla by rozkolísat vyvážení jednotlivých mocí ve státě.
Havel za přímou volbu
Přímou volbu prezidenta připravuje nynější vládní koalice, měla by být dvoukolová, podobná nynějším volbám do Senátu. Vyjednavači tří vládních stran se na tom shodli i s opoziční ČSSD. Kandidát na prezidenta by musel získat podpisy 50 tisíc obyvatel. Nominovat by ho mohla také skupina deseti senátorů nebo 20 poslanců.
Klausův předchůdce Václav Havel naopak se zavedením přímé volby souhlasí, podle něj by ani nebylo nutné významně měnit Ústavu. Stačilo by jen upřesnit prezidentovy pravomoci, aby byly obecně srozumitelné, míní Havel. O tom, že zákonodárci chtějí skutečně přímou volbu zavést, má ale Havel pochybnosti, jelikož by se tak vzdali části vlastní moci, a proto podle něj na ni nedojde.