Hlavu státu bude moci navrhnout 10 senátorů, 20 poslanců nebo 50 000 občanů.

Koaliční strany s opoziční ČSSD jednaly již podruhé. Pro přijetí novely Ústavy je totiž potřeba dvoutřetinová podpora zákonodárců, kterou vládní partaje nemají.

Návrh, na němž se strany shodly, vychází ze senátního modelu voleb. VV chtěly jednat i o tzv. australském modelu, který znamená, že lidé mohou zaškrtnout více kandidátů, určit jejich pořadí, a pokud některý z nich nezíská absolutní většinu, dochází k přepočítávání hlasů kandidátů z nižších pozic.

Funkční období současné hlavy státu prezidenta Václava Klause končí v roce 2013. Podle poslankyně Věcí veřejných Karolíny Peake se schvalování všech příslušných zákonů zvládne nejdřív v říjnu příštího roku, není tak pravděpodobné, že by se Klausův nástupce volil ještě v roce 2012.

Způsob volby do Senátu

Ve volbách do Senátu vítězí kandidát, který v prvním kole získá nadpoloviční většinu všech platných hlasů. Pokud nikdo takový není, postupují do druhého kola dva nejúspěšnější kandidáti. Vítězem se stává ten, který ve druhém kole získá prostou většinu hlasů.

Strany chtějí ještě dále debatovat o kompetencích hlavy státu i případném prodloužení funkčního období a o tom, jak velký by měl být rozestup mezi prvním a druhým kolem. Otázkou zůstávají zejména kompetence při jmenování bankovní rady ČNB, soudních orgánů i odvolatelnost či doživotní imunita.

Poslanec ČSSD Jeroným Tejc, který se jednání účastnil, vyloučil, že by s přímou volbou padlo dosavadní pravidlo, že by někdo mohl být zvolen prezidentem více než dvakrát za sebou. Uvedl také, že návrh ČSSD, aby funkční období prezidenta bylo šestileté a ne pětileté, mezi koaličními stranami podporu nenašel.

Vláda již před časem avizovala, že nalezení shody na způsobu volby musí být s ohledem na potřebné související legislativní změny otázkou nejbližších měsíců. Premiér Petr Nečas (ODS) by chtěl dohodu do konce dubna.