V brněnské vojenské nemocnici pracuje 58 civilních lékařů a 20 lékařů-vojáků z povolání. V prohlášení civilní lékaři odmítli stát se "jedním ze spasitelů brněnského/jihomoravského zdravotnictví", jak prý v krizovém scénáři počítá vláda.

"Vyzýváme tímto odpovědné politiky našeho státu, aby okamžitě začali konstruktivně řešit požadavky vznesené naší odborovou centrálou a nehledali naprosto nesmyslná řešení, kterými pouze ohrozíte životy pacientů," uvedli odboráři.

Když se prý vláda s lékaři nedohodne, jsou lékaři připraveni neuzavřít smlouvy o přesčasové práci, nebo ty, které už podepsali, vypovědět. Pohrozili tím už dřív. Akce prý není namířena proti vedení nemocnice.

Čtěte také: Nečas s Hegerem se domlouvali se záchranáři, jak zvládnout krizi

„Nevnímáme to jako vypovězení poslušnosti, vnímáme to jako vyjádření názoru,“ vysvětlil Novinkám mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Vysvětlil, že vojenská zdravotní zařízení budou v případě krize fungovat obdobně jako státní fakultní nemocnice. Plánované operace tedy budou odkládat a posílí se urgentní příjem. Případné výpovědi přesčasových smluv začne prý ministerstvo řešit až ve chvíli, kdy k tomu dojde.

Chirurgické i anesteziologické týmy vojenských nemocnic nabídl pro případ krize tento týden ministr obrany Alexandr Vondra (ODS). Podle jihomoravského hejtmana Michala Haška (ČSSD) však prohlášení lékařů z vojenské nemocnice ukazuje, že "vládní proklamace o připravované krizové pomoci a její scénáře nemusejí platit"

Kraj potřebuje právě chirurgy a anesteziology

Ředitel Vojenské nemocnice Brno Antonín Vodák se k situaci v nemocnici nevyjádřil, je na pracovní cestě na ministerstvu obrany. Podle informace z jeho sekretariátu bude oficiální vyjádření za nemocnici poskytovat ministerstvo. Pracovnice sekretariátu odkázala i na Haška (ČSSD), který předsedá krajské bezpečnostní radě.

Na jihu Moravy dalo výpověď 18 procent nemocničních lékařů, horší než počty je však podle krajského radního Oldřicha Ryšavého (ČSSD) struktura odcházejících lékařů. Výpověď dalo hodně anesteziologů, chirurgů a traumatologů, což může citelně oslabit možnosti operovat.

V ČR fungují čtyři vojenská zdravotnická zařízení, kromě brněnské nemocnice ještě Ústřední vojenská nemocnice v Praze a Vojenská nemocnice Olomouc. Čtvrtý Ústav leteckého zdravotnictví v Praze zajišťuje péči a vyšetření hlavně pro civilní a vojenský létající personál.

TOP 09 pošle na pomoc deset svých poslanců

Vládní TOP 09 ve čtvrtek upozornila, že její poslanecký klub disponuje nejvyšším podílem lékařů mezi kluby ostatních partají. Ze 41 členů klubu jich je deset lékařů, tedy čtvrtina. Všichni přitom podporují při vyjednáváních ministra Leoše Hegera, rovněž člena klubu a rovněž lékaře. Podle lékařů TOP 09 je třeba si především vážit lékařů, kteří neprotestují, v nemocnicích zůstali a po 1. březnu ponesou veškerou odpovědnost.

„Jsme poslanecký klub s největším procentuálním zastoupením lékařů, tudíž i s nejvíce kumulovanou lékařskou odborností. A v případě, že by na začátku března neměl v některých nemocnicích kdo léčit, jsme připraveni poskytnout jim našich deset lékařů na pomoc,“ prohlásil k tomu šéf klubu Petr Gazdík.

Dodal, že poslanci by mohli v březnu vypomáhat tak tři týdny, než začne zasedání Sněmovny.

Na otázku Práva, zda se zapojí také oba ministři za TOP 09 s medicínským titulem, odpověděl Gazdík zamítavě. V případě ministra kultury Jiřího Bessera to lze vyloučit, jelikož je zubař. „Ministr Heger by určitě chtěl vzít plášť a pomáhat v nemocnicích, ale krizi zřejmě bude řídit z ministerstva,“ doplnil Gazdík.