Článek
Slib byl jednoznačný: do funkcí předsedů sněmovních podvýborů, kterých bude maximálně jednapadesát, budou voleni místopředsedové výborů, a tudíž se ušetří.
V parlamentu totiž platí zákonné pravidlo, že poslanec či senátor, i kdyby měl deset funkcí, může brát příplatek pouze jeden. Ten nejvyšší. A v případě místopředsedy výboru a předsedy podvýboru jde o stejnou sumu – 13 100 Kč hrubého měsíčně k základnímu platu 58 944 Kč.
Jenže už nyní se ukazuje, že slibu se zatím drží jen kluby TOP 09 a véčkaři. Dva nejsilnější kluby – ČSSD a ODS – zatím rozdávají mezi své lidi funkce jako na běžícím pásu. Alespoň ve vedení podvýborů tří sněmovních výborů ze šestnácti. Další teprve přijdou na řadu.
Jen pro příklad: předsedou podvýboru pro dopravu byl zvolen někdejší místopředseda strany a exministr Petr Bendl (ODS), pro podnikatelské prostředí Jaroslav Plachý (ODS), šéfkou podvýboru pro kulturu Dana Filipi (ODS) a předsedou podvýboru pro finanční péči o životní prostředí Radim Jirout (ODS).
Za soc. dem. obsadili předsednická křesla v podvýboru pro mládež a sport Pavel Ploc, pro regionální školství Vlasta Bohdalová a podvýboru pro suroviny, odpady, obnovitelné zdroje a ochranu klimatu Jan Látka.
Všichni tito nově zvolení šéfové podvýborů žádnou jinou placenou funkci nezastávají, tudíž neplatí slibované pravidlo, že v čele podvýborů budou stát místopředsedové výborů, kteří za tuto vyšší funkci již pobírají příplatek.
Je věcí vládní většiny, pokud se na něčem dohodla a něco slíbila, aby se o to postarala
„Není to tak úplně pravda, že bychom toto slibovali,“ řekl Právu místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Podle něj platí slib, že se sníží počet orgánů a funkcionářů ve Sněmovně o čtvrtinu. „Myslím, že až všechny funkce budou obsazeny, bohatě se do toho vejdeme,“ prohlásil Benda.
Dodal, že např. ústavně právní výbor, jehož je místopředsedou, žádné podvýbory a tudíž nové funkcionáře mít nebude, a stejně tak ani mandátový a imunitní výbor. Ten však z podstaty věci nikdy žádný podvýbor neustavil, protože vedle ověření mandátu na začátku volebního období se zabývá případnými přestupky poslanců a disciplinárním řízením a shromažďuje majetková přiznání politiků.
Trochu jinak to ale vidí šéf klubu TOP 09 Petr Gazdík. „Říkali jsme, že ušetříme 27 procent funkcionářů, a protože se nám to nepodařilo splnit na předsedech a místopředsedech výborů, řekli jsme, že budeme šetřit na podvýborech tím, že co nejvíc jejich předsedů bude z řad místopředsedů výborů, čímž se peníze ušetří,“ řekl Právu.
Gazdík tím zjevně narážel na fakt, že v některých výborech se rozrostl navzdory slibům počet místopředsedů až na sedm.
Sobotka: S námi se nikdo nebaví
Soc. dem. se ústy svého šéfa Bohuslava Sobotky hájí slovy, že pokud jde o vedení podvýborů, šlo o slib koalice, která o něm s opozicí nejednala. Soc. dem. podle něj souhlasila s omezením počtu podvýborů.
„Je věcí vládní většiny, pokud se na něčem dohodla a něco slíbila, aby se o to postarala,“ řekl Právu s tím, že opozice nemá v komoře šanci cokoli sama schválit.
K poznámce, že ale soc. dem. své šéfy podvýborů prosadila, Sobotka řekl: „Pokud by s tím koaliční poslanci nesouhlasili, tak jsme žádného ze svých kandidátů do čela podvýborů neprosadili.“
Ani snížení podvýborů ale není nijak oslňující. V minulém volebním období měla Sněmovna 54 podvýborů a osmnáct výborů. Nyní má komora šestnáct výborů, zatímco podvýborů by mělo být 51. Tedy žádná velká redukce.
Organizační výbor Sněmovny, v němž jsou zastoupeny všechny kluby, už počátkem září schválil usnesení, podle kterého stanoví počet podvýborů právě na 51 a žádá jednotlivé výbory, aby minimalizovaly počet nově placených funkcionářů.
Usnesení pak měla na své nedávné schůzi schválit celá Sněmovna, aby bylo závazné. Nakonec o něm ale poslanci vůbec nehlasovali. Spolu s dalšími body ho z programu vyřadili. „Nestihlo se to,“ komentoval situaci Benda.