Podle Slepičky výroky Benešové měly určitý reálný základ. „Vědomě neuváděla žádné nepravdivé skutečnosti. Policejní orgán nezjistil nic, co by odůvodňovalo zahájit její trestní stíhání,“ konstatoval Slepička.

Benešová tak nadále čelí pouze civilní žalobě v občanskoprávním sporu. Tu na ni podalo několik žalobců, kterých se její tvrzení o justiční mafii osobně dotklo. Omluvy se domáhají například nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, její náměstek Karel Černovský, bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec a místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera.

Benešová je kritizovala za to, že v Čunkově kauze podnikli kroky k tomu, aby bývalého vicepremiéra zbavili trestního stíhání. Středočeský krajský soud v červnu 2008 rozhodl, že se Benešová za své výroky omlouvat nemusí s tím, že se někteří žalobci dopustili svým jednáním v trestní věci Jiřího Čunka nedovolené intervence, zneužití delegace (změna žalobce v Čunkově případu) a také odborné šikany.

Vrchní soud ale v odvolacím řízení toto rozhodnutí zrušil a soudci Vojtěchu Ceplovi mladšímu případ odňal s odůvodněním, že pomáhal jedné straně sporu.

Ústavní soud ale odejmutí kauzy soudci Vojtěchu Ceplovi mladšímu označil za protiústavní. Lidé označení za "justiční mafii“ si tak svou dotčenou čest musí znovu obhájit u soudce Cepla mladšího.