„Hlavně aby nezačali zase sypat silnice škvárou jako před mnoha lety. Města pak byla na jaře černá – to bylo strašné,“ zavzpomínal starosta Božího Daru Jan Horník.

„Inertní posypové materiály jsou nepříjemné v tom, že je postupně auta na silnici rozjezdí,“ uvedl. „Navíc na Karlovarsku není tento inertní posypový materiál nejkvalitnější, takže se rozpadá na jaře tak, že se zvyšuje neúměrně prašnost a to je obrovská škoda,“ pokračoval Horník, který ale silničáře hned pochválil, že nesypou silnice tak často a nesmyslně solí jako v minulých letech.

„Jsme se silničáři letos spokojeni, protože poprvé, co si pamatuji, udržují letos silnice v lepším stavu než v sousedním Německu,“ poznamenal.

Podle silničářů by samozřejmě použití posypové drtě znamenalo jarní úklid navíc. „Zvýšené použití intertního posypu, například kamenné drti, bude v průběhu jara znamenat vyšší náklady na úklid silnic a odvoz použitého materiálu na skládky,“ počítá provozní náměstek ředitele Správy a údržby silnic Jihočeského kraje Jan Vykouk.

V Karlovarském kraji se bude kvůli nedostatku soli ošetřovat inertními posypovými materiály 950 km silnic II. a III. třídy z celkových více než 1800 km, které patří k těm méně důležitým a využívaným. „Jsou levnější než posypová sůl. A to i přesto, že je třeba na jaře silnice zamést a popřípadě seříznout krajnice,“ uvedl náměstek ředitele Krajské správy a údržby silnic v Sokolově Petr Šťovíček.

Dráždí sliznice, nutí ke kašli

Podle Miroslavy Rýparové z Krajské hygienické stanice v Ostravě je ovšem nutné zajistit odstranění posypových materiálů ze silnic na jaře co nejdříve. „Hrubé částice nejsou problém, ale jak dochází k jejich rozpadu, a kdyby bylo suché jaro, začne se prášit, vítr to rozfouká a nastal by problém,“ řekla s tím, že jemné částečky pak mohou zhoršit lokální situaci zvýšením prašnosti.

„I když měřicí stanice to nemusí významně zachytit, v přízemní vrstvě se to drží a dostává se to do nosu. Hrubší částice vyvolávají povrchové dráždění v hrtanu, lidi by to mohlo více dráždit ke kašli, mohlo by to mít vliv na sliznice, oči,“ doplnila.

Podle Milana Orálka z Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí se může zvýšená prašnost v místech, kde silničáři přes zimu spotřebují větší množství drti a inertního posypového materiálu, následně projevit v dalších problémech. Větší množství prachu se například usazuje u kanálových propustí, posypový materiál navíc zvyšuje krajnici, přes kterou se pak nedostane voda ze silnice.

Současně však ekologové a lesáci zdůrazňují, že větší množství drti proti soli nevadí. „Kamenná drť se používá ve všech chráněných územích, takže je mnohem šetrnější k životnímu prostředí než sůl,“ poznamenal ředitel jihočeského inspektorátu Lesů ČR v Českých Budějovicích Karel Trůbl.