Dosud může data o tom kdo, kdy, komu, odkud a kam, z jakého telefonního čísla a jak dlouho hovor trval požadovat od operátorů pouze policie. Zároveň jen policisté se mohou dostat k elektronickému telefonnímu seznamu, ve kterém jsou uvedeni i účastníci, kteří si nepřejí být zveřejňováni.

V návrhu, který ve středu Sněmovna pustila do druhého čtení a zkrátila lhůtu na jeho projednání tak, aby mohl být schválen ještě v tomto volebním období, Fischerův kabinet chce všechny tyto pravomoce dát i BIS.

Ve středu upozornil Martin Říman (ODS), že tato snaha jde za rámec toho, co po členských státech chce Evropská unie, a proto se v dalších kolech projednávání toto ustanovení pokusí  změnit. Shodl se v tom i s Milanem Urbanem (ČSSD), který dlouhodobě brání zvyšování pravomoci BIS v tomto směru.

Zajímavé na tom je, že právě Říman v době, kdy ještě byl ministrem průmyslu a obchodu, navrhoval tyto vyšší pravomoce pro BIS také. Poté, co Právo o jeho návrhu informovalo, Říman od svého záměru ustoupil s odůvodněním, že to nebyl jeho nápad, ale že tuto změnu dali do návrhu jeho úředníci na žádost tajné služby.

Zpravodajci: potřebujeme to

Tajná služba se pokoušela o zvýšení svých pravomocí již několikrát. Vždy její snaha ale narazila na odpůrce, kteří za tím vidí špiclování lidí, které musí být doprovázeno zpřísněním kontroly.

Z provozních a lokalizačních údajů lze totiž až rok zpátky zjistit, kdo komu telefonoval, jak dlouho hovor probíhal a také kde se účastníci hovoru právě nacházeli. Totéž platí také o textových zprávách přes telefon i neúspěšných pokusech o volání. Nejde však o odposlech, neboť v tomto případě by zpravodajci neměli přístup k obsahu hovoru či zpráv.

„Obtížně zjišťujeme kontakty osob, kterými se zabýváme, a to jak v oblasti terorismu, organizovaného zločinu, tak ochrany ekonomických zájmů,“ zdůvodnil již v minulosti na dotaz Práva snahu BIS její mluvčí Jan Šubert. Podle něho to nutí kontrarozvědku k jiným způsobům získávání informací, o kterých pouze uvedl, že jsou lidsky, časově i finančně velmi náročné.

Pro laika nejsou provozní a lokalizační údaje zajímavou  informací, pro schopného zpravodajce ale mohou být klíčovým údajem.

„Když se různá čísla propojí, vytvoří se obrázek o kontaktech lidí,“ řekl svého času Právu bývalý šéf BIS Jiří Růžek.To má podle něj dvě polohy – bezpečnostní a společenskou. „A ta může být kompromitačně zajímavá, protože v záznamech se objeví i řada kontaktů, které vůbec nesouvisejí s případem,“ tvrdí Růžek.

Je přesvědčen, že taková pravomoc je na místě jen pokud bude doprovázena zvýšenou kontrolou.