"Ústavní zákon č. 195/2009 Sb. o zkrácení volebního období se zrušuje dnem 10. září 2009," vyhlásil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Zároveň konstatoval, že rozhodnutí prezidenta republiky, který vyhlásil termín předčasných voleb na 9. a 10. října 2009 okamžitě pozbývá platnosti. Pro zrušení zákona hlasovalo 13 z 15 soudců pléna, soudci Vladimír Kůrka a Jan Musil byli proti.

Odůvodnění nálezu následně přečetl soudce zpravodaj Pavel Holländer.

DOKUMENT: Text rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení předčasných voleb
ON-LINE REPORTÁŽ z jednání Ústavního soudu ZDE

Soudce naznačil, že poslancům šlo o platy

"Důvodem přijetí napadeného ústavního zákona se nestala rychlost vyřešení vládní krize, nýbrž posun data působení v Poslanecké sněmovně až do data termínu voleb," uvedl Holländer. Naznačil tak, že poslanci zákon možná odhlasovali jen proto, aby nepřišli o platy za předvolební měsíce. 

Poslanci měli podle ÚS možnost postupovat podle Ústavy, aniž by tím volby neúnosně oddálili. Vláda prý mohla spojit s nějakým návrhem zákona otázku důvěry. Poslanecká sněmovna by pak vědomě o návrhu do tří měsíců nerozhodla, čímž by dosáhla svého rozpuštění.

Je to poprvé, co Ústavní soud zrušil zákon, který zákonodárci schválili jako ústavní. Odpůrci zákona ale tvrdí, že se o ústavní zákon nejedná, protože Ústavu nijak nemění ani nedoplňuje.

Situaci budou nyní muset vyřešit poslanci a senátoři, kteří musí v pátek definitivně schválit trvalou změnu Ústavy, podle které prezident rozpouští Sněmovnu na návrh ústavní většiny poslanců a následně se konají po vyhlášení termínu předčasné volby.

Politici předpokládají, že by to mělo být 6. a 7. listopadu.

Jednání začalo už dopoledne

Už dopoledne začali ústavní soudci jednání nad ústavním zákonem, kterým si Sněmovna zkrátila volební období, aby otevřela cestu k předčasným volbám. Vyslechli si názory Mečákova advokáta Jana Kalvody, místopředsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka a předsedy Senátu Přemysla Sobotky. Nejdelší část z bezmála tříhodinového jednání zabral projev Zaorálka a následné dotazy soudců. [celá zpráva]

 

Soudci Ústavního soudu, v popředí předseda ÚS Pavel Rychetský

FOTO: Igor Šefr, ČTK

Miloš Melčák podal koncem srpna prostřednictvím Kalvody individuální stížnost proti ústavnímu zákonu, který jednorázově zkracoval volební období Sněmovny. Melčákova stížnost se formálně opírala o fakt, že bylo narušeno jeho právo na mandát po celé řádné volební období. Kalvoda argumentuje, že je protiústavní zasahovat podobným způsobem do Ústavy. V té mohou být jen zákony trvalého charakteru, uvádí ve stížnosti.

Zaorálek zneužil závěrečného vystoupení u Ústavního soudu, řekl Topolánek

Soud během pěti dnů projednal stížnost a 1. září preventivně odložil konání voleb, což učinilo čáru přes rozpočet stranám, které od záři rozpoutaly horkou fázi předvolební kampaně. Od té doby se politikové snaží intenzivně najít náhradní řešení. Tím by mohl být další zásah do Ústavy, tentokrát však trvalého charakteru.

Podle kritiků této varianty to však značně zjednoduší pravidla pro rozpuštění Sněmovny, která mají být podle dosavadního znění Ústavy přísná.