Prezident podle Gajdůškové nerespektuje přání občanů, kteří podle ní smlouvu podporují. Poukázala i na to, že s ratifikací souhlasily i Sněmovna a Senát.

"Žalobu pro vlastizradu na Václava Klause jsem sice původně uvedla jako jednu z možných sankcí, které zná Ústava ČR vůči prezidentovi. Pokud však bude Václav Klaus pokračovat tak, že jako hlava státu bude konat proti vůli českých občanů i českého parlamentu v zájmu cizích mocností, otázka vlastizrady se stane legitimní,“ pohrozila Gajdůšková v tiskovém prohlášení, které má Právo k dispozici.

Česká ústava přitom termín vlastizrada nezná, senátorka Gajdůšková má zřejmě na mysli velezradu.

"To není právní text. Jde o vnímání, takže je to tam dobře,“ reagovala ve čtvrtek Gajdůšková v SMS zprávě ze zahraničí na námitku Práva, že Ústava nezná v případě hlavy státu pojem vlastizrada, ale pouze velezrada. To je jediný delikt, za který může být prezident souzen na návrh Senátu před Ústavním soudem. Trestem může být ztráta úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.

Klaus s rozhodnutím o Lisabonu vyčkává

Klaus v úterý v Radiožurnálu na otázku, zda vyčká, až se na Pražský hrad budou kvůli podpisu Lisabonu upírat zraky všech Evropanů, odpověděl kladně. Nejprve počká až na rozhodnutí německého ústavního soudu, irské referendum a rozhodnutí polského prezidenta.

"Já určitě spěchat nebudu. Já určitě počkám, až všechny ty věci, o kterých jsem hovořil - a mezi to patří ústavní stížnost našich senátorů - já v každém případě počkám, až se uskuteční," řekl Klaus.

Gajdůšková již v květnu hovořila o podání senátní žaloby pro velezradu na Klause. Od těchto slov se ale tehdy distancoval předseda ČSSD Jiří Paroubek, stejně tak učinil šéf Senátu Přemysl Sobotka (ODS).