„Každý z našich partnerů má pomalu obavy z našeho chování. Každý se bojí, že to všechno ještě úspěšně zablokujeme, že to zbabráme. Ty obavy byly ze západní Evropy, ze severní Evropy, z jižní Evropy - všude mají obavy z našeho chování,“ řekl ministr Schwarzenberg na dotaz Práva, zda se o osud „Lisabonu“ v Česku obávají i balkánské státy, o jejichž vstupních perspektivách se na Hluboké v sovotu diskutovalo.

Balkánské státy mají důvod k obavám o Lisabon proto, že Německo a další země vylučují vstup kteréhokoli z nich do EU, dokud nebude smlouva přijata. Schwarzenberg připustil, že „my s tím nepohneme“, pokud kvůli českému ne Lisabonské smlouvě řeknou tyto země ne dalšímu rozšíření Unie.

Ministr ale zdůraznil, že odmítnutí smlouvy by v prvé řadě postihlo ČR a jeho pozici v Evropě. „Pro nás by to byl hrozný výsledek, poněvadž bychom byli naprosto izolováni. Irsko, to je ostrov, má aspoň volný přístup k moři. My jsme ale úplně obklopeni Unií. Sami máte dost fantazie, (abyste si představili), co by to pro naši zemi znamenalo,“ řekl ministr.

Unie tlačí na brzkou ratifikaci

Před odklady při schvalování smlouvy v Česku ostře varoval lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn.

„Pokud nyní uvázneme, pokud ji (smlouvu) Senát neratifikuje do června, budeme mít samozřejmě na červnové Evropské radě tahanici např. kvůli datu irského hlasování v referendu. V Irsku to v podstatě vypadá velmi dobře. Kvůli krizi, bohužel, se Evropa stala populární. Ale když tady (tj. v ČR - pozn. red.) přijdou negativní následky, pokud se to bude opět příliš odkládat, mohou vzniknout problémy a zase to nedokončíme,“ uvedl Asselborn.

Ministr nechtěl jasně říci, zda bude Unie moci přijmout nové členy z Balkánu bez Lisabonské smlouvy. „Když teď řeknete Lisabon nebo rozšíření, Lisabon a rozšíření nebo bez Lisabonu žádné rozšíření, je to komplexní otázka. Já ji nemohu černobíle zodpovědět. Vím jen, že pokud nebudeme mít Lisabon, bude to vina Evropy, vina zemí v EU. Na tom nebude mít vina žádná třetí země,“ uvedl.

Naznačil však, že odmítnutí Lisabonu by ohrozilo „mírový projekt“, který Unie ztělesňuje. „Rozšíření na Balkáně souvisí s tím, co Evropa ztělesňuje. Evropa je mírový projekt. Při mírovém projektu je nutné dělat vše, aby nesvár nedostal znovu šanci. Mírový projekt vyžaduje, abychom se hluboce snažili popohnat rozšíření na Balkáně,“ prohlásil.

Česko podpoří v NATO Poláka

Ministr Schwarzenberg reagoval i na diskusi okolo budoucího generálního tajemníka NATO, který by měl být vybrán do podzimu. Prohlásil, že v prvním kole chce Praha hlasovat pro polského kandidáta Radoslawa Sikorského. Odmítl ale říci, zda je to postoj celé visegrádské čtyřky.

Zároveň odmítl výhrady muslimského světa vůči nejperspektivnějšímu kandidátovi na tuto funkci, jímž je nyní dánský premiér Anders Fogh Rasmussen. Islámské státy žádají Turecko, aby jeho kandidaturu zablokovalo kvůli aféře okolo karikatur proroka Mohameda před několika lety.

„Nemůžeme premiéra jedné země vinit z toho, co nakreslil jeden karikaturista - to bychom byli rukojmí za něco, co jsme nespáchali,“ řekl Schwarzenberg a ironicky dodal, že by ještě chápal, kdyby muslimské státy protestovaly proti kandidatuře dotčeného karikaturisty na vedení aliance.