Hlavní obsah

Policie možná znovu otevře případ Čunkových sociálních dávek

– VSETÍN/PRAHA
Právo, Radim Kijonka, Hana Škodová

Otázkou sociálních dávek, které pobírala rodina Jiřího Čunka (KDU-ČSL) v 90. letech, se možná začne znovu zabývat policie. Ačkoliv případ již jednou vsetínští kriminalisté odložili, mohli by začít prověřovat informace, které vyšly najevo v auditu americké detektivní kanceláře Kroll.

Foto: Michaela Říhová, Právo

Šéf lidovců Jiří Čunek na sjezdu KDU-ČSL.

Článek

Čunek měl totiž v době pobírání dávek dostávat statisícové náhrady za služební cesty od svého tehdejšího zaměstnavatele Zbrojovky Vsetín, kde pracoval jako bezpečnostní technik.

Vedle toho seděl v letech 1993 až 1995 v představenstvu Zevety Bojkovice, české firmy vyrábějící munici. Podle Krollu Čunek často cestoval na zasedání společnosti do Bojkovic, které jsou asi 50 kilometrů od Vsetína. Jezdil prý i do Brna, Bratislavy nebo do Vídně, protože společnost měla akcionáře z Rakouska.

Tyto cestovní náhrady mu hradila Zeveta. „To jsme samozřejmě nevěděli, tato okolnost je pro nás zcela nová. Musí se ale posoudit, kdo je příslušný k vyšetřování, jestli my, nebo někdo jiný,“ řekl ve čtvrtek Právu zástupce ředitele vsetínské policie pro trestní řízení Jaroslav Krchňák.

Vsetínská policie však chce počkat na konečný závěr Krollu a až pak začne případně konat. Audit si možná oficiálně vyžádá. „Co vím, tak ten případ je pořád otevřený. Americká společnost na tom ještě dělá, výsledek ještě pořád není uzavřen. Za týden se může objevit zase něco jiného. Já bych raději počkal, až to bude konečné,“ uvedl Krchňák.

Podle něj by na případné podezření měla reagovat nejen policie, ale i státní zastupitelství. „To by mělo dát pokyn, pokud by tam bylo nějaké další podezření,“ doplnil Krchňák.

Kroll: rodina ze střední vrstvy

Samotný Čunek veřejně přiznal, že vysoké náhrady za služební cesty v devadesátých letech pobíral. Řekl, že díky nim mohl našetřit jeden milión korun, který uložil do banky v roce 1998. Přitom v letech 1996 a 1997 žádal o vyplacení dávek státní sociální podpory. Konkrétně o sociální příspěvek na bydlení a sociální příplatek, které se vyplácejí rodinám s nízkými příjmy.

Úřad mu je také vyplatil, v roce 1996 celkem 12 800 korun a v roce 1997 celkem 7400 korun. Audit přišel na to, že Čunkova rodina žila až do roku 1994 na úrovni tehdejší střední vrstvy.

Detektivové zjistili, že příjem rodiny byl v té době v průměru asi 5400 korun měsíčně. Zlom nastal podle Krollu v polovině 90. let, kdy se měsíční příjem rodiny se čtyřmi dětmi zvýšil na 17 000 korun.

Měl Čunek náhrady přiznat?

O tom, jestli měl Čunek přiznat úřadům i cestovní náhrady, však panují spory. Řada daňových odborníků Právu řekla, že nikoli. Ministerstvo práce a sociálních věcí dnes tvrdí, že ano.

„V roce 1994 a 1995, ale i 1996 a 1997 bylo povinné přiznat v podkladech pro výpočet sociálních dávek příjmy z cestovních náhrad,“ řekl Právu mluvčí ministerstva Jiří Sezemský. Dál však nedokázal vysvětlit, jaký zákon nebo jaká vyhláška to tehdy upravovala.

Žofie Poláchová z karvinského odboru státní sociální podpory, která má dlouholetou praxi, Právu však vysvětlila, že žadatel o dávky sociální podpory v minulosti nemusel a ani dnes nemusí přiznávat příjmy z náhrad za služební cesty. „Ty se v žádosti přiznávat nemusejí. Pro vyplácení dávek byl a stále je rozhodující pouze jeho mzda v zaměstnání,“ vysvětlila Poláchová.

Žadatel podle ní musí přiznat pouze případné úroky, které získává ze svých vkladů u bank. To se však Čunka netýká, protože tomu začaly úroky nabíhat z jeho miliónových vkladů až v letech 1998 a 1999. Tehdy už dávky státní sociální podpory pro rodiny s nízkými příjmy nepobíral. Sám Čunek se k náhradám blíže nevyjádřil. V současné době je na dovolené v Chorvatsku a nezvedá svůj mobilní telefon.

Reklama

Související články

Čunkův audit odkryl nové pochybnosti

Audit financí vicepremiéra a šéfa lidovců Jiřího Čunka sice stačil premiéru Mirku Topolánkovi (ODS) k tomu, aby vicepremiéra ponechal ve vládě, současně...

Výběr článků

Načítám