Předseda ČSSD Jiří Paroubek na úterní tiskové konferenci uvedl, že jeho strana žádá jednání o církevních restitucích od samého počátku. Pokud kabinet tuto výzvu neakceptuje a prosadí restituce „silou“, tedy hlasy vládní koalice, ČSSD se po případných vítězných volbách nebude tímto zákonem cítit vázána a změní jej.

Místopředseda poslaneckého klubu strany David Rath pak prohlásil, že pokud koalice církevní restituce prosadí bez ohledu na opozici, ČSSD se obrátí se stížností na Ústavní soud. A bude požadovat jejich zrušení.

Poslanci vyřadili projednávání zákona o církevních restitucích z úterního programu Sněmovny.

Rath: ministerstvo kultury zesměšňuje Sněmovnu

Paroubek také zkritizoval doplnění církevních restitucí, které požadoval poslanec ODS Vlastimil Tlustý. Považuje tento materiál za nedostatečný. „Ministerstvo kultury to ´odfláklo´," míní Paroubek. „Nelze to hodnotit jako splnění usnesení Sněmovny,“ dodal Rath. „Bereme to do určité míry jako zesměšňování Sněmovny,“ doplnil Rath.

Sociální demokraté podle Paroubka s vládním návrhem restitucí nesouhlasí, tvrdí, že definice vydávaného majetku je nepřesná. Největší opoziční straně podle Ratha vadí, že kabinet vyčíslil ceny majetku, který má být církvím vydán, podle tržních a nikoliv odhadních cen jako u ostatních restitucí. Paroubek uvedl jako příklad cenu půdy, která je podle něj u církevních restitucí stanovena na 445 tisíc korun za hektar.

„U Prahy přitom tato cena dosahuje 100 tisíc korun za hektar, úrodná půda na Moravě je oceněna na 90 tisíc korun za hektar,“ upozornil šéf ČSSD.

Paroubek chce urychlit odluku církve od státu

Největší opoziční strana požaduje, aby vláda zveřejnila které budovy a pozemky jsou do nároku zahrnuty nebo zda nedojde k prolomení restituční hranice 25. února 1948. Paroubek v této souvislosti upozornil, že prolomení tohoto data by mohlo znamenat otevření majetkových nároků sudetských Němců.

Soc. dem. představila alternativní návrh restitucí. Požaduje, aby výčet vydávaného majetku byl uveden přímo v zákoně. Finanční náhrada by měla být vložena do „Náboženské nadace“, peníze by do ní doputovaly během tří let, a to z výnosů privatizace. Peníze by měly být určeny na výdaje spojené s náboženskou, sociální, kulturní nebo zdravotní činností církví. Paroubek také uvedl, že jeho strana chce urychlit odluku církve od státu, ten by měl platit duchovní jen příštích deset let a ne dvacet, jak prosazuje kabinet.