Klaus v reakci na dopis předsedy KSČM Vojtěcha Filipa uvedl, že rozumí frustraci a rozčarování Srbů a je znepokojen dopady, které odtržení Kosova může mít pro další země v Evropě i ve světě. Postoj České republiky podle něj nesmí již tak napjatou situaci v oblasti dále vyhrotit.

"Naši reakci je třeba formulovat a načasovat tak, aby přispěla ke zklidnění, a nikoliv eskalaci hrozícího konfliktu. Jsem přesvědčen, vážený pane předsedo, že vláda České republiky si tyto okolnosti uvědomuje a vezme je v úvahu ve svém rozhodování," napsal prezident Filipovi v dopise, který Klaus zveřejnil na svých osobních stránkách www.klaus.cz.

Postoj České republiky podle prezidenta musí brát v úvahu i tradiční přátelské vztahy mezi českým a srbským národem, "který vždy stál na naší straně v dobách těžkých historických zkoušek".

EU je rozdělená

Připomněl, že k přístupu k osamostatnění Kosova je rozdělena i Evropská unie a podle něj ani neexistují podmínky pro dosažení jednotného postoje mezinárodního společenství. Kosovo už uznaly například Spojené státy, Německo, Francie či Británie, naopak proti je Rusko, Čína či Slovensko.

Filip ve svém dopise hlavě státu uvedl, že srbskému lidu se děje "skandální křivda" a Česko by mělo Bělehrad podpořit. V souvislosti s nynějším vývojem v Kosovu připomněl mnichovskou dohodu z roku 1938, která vedla k odtržení Sudet od tehdejšího Československa.

"Paralely vývoje v Kosovu s tragickou mnichovskou zkušeností naší země ve 30. letech minulého století existují, byť lze na druhé straně najít i mnoho odlišností," soudí Klaus.