Klaus odpověděl na dotazy, které mu zaslal lidovecký místopředseda Sněmovny Jan Kasal. Ten mu poslal dopis, ve kterém shrnul otázky, které dostává od svých voličů, a které by proto mohly ovlivnit jeho postoj při volbě prezidenta.

Jeden z dotazů srovnával dvojí občanství Jana Švejnara s Klausovou funkcí čestného předsedy ODS. "Z tohoto mého čestného předsednictví neplynou z mé strany vůči ODS žádné závazky. Je to čestný titul. Něco jako čestný doktorát. Není spojen s přísahou věrnosti a se slibem nesloužit žádné jiné moci. S tím je spojeno americké občanství," odpověděl prezident.

Profesor michiganské univerzity uvedl, že problematiku studuje a nevyloučil, že by se amerického občanství mohl vzdát. Dvojí občanství vytýkají Švejnarovi také komunisté.

Klaus: Kritika komunismu je nyní laciná

A právě na adresu komunistů měl Klaus smířlivá slova. Poté, co zdůraznil svůj odpor vůči komunismu, uvedl, že jeho kritika se nedá nahradit "okázalými výkřiky proti dnešním činovníkům KSČM".

Předseda KSČM Vojtěch Filip a petenciální prezidentský kandidát ekonom Jan ŠvejnarKomunistům se Klaus nelíbí, Švejnara ale nemilují (předseda KSČM Vojtěch Filip v rozhovoru se Švejnarem).foto: Právo/Lukáš Táborský

"To dnes už nikoho nic nestojí, žádná odvaha k tomu není potřeba, ale ani to nic nepřináší," řekl prezident. Podle něj jsou poslanci KSČM v parlamentu proto, že byli zvoleni částí české veřejnosti. "Přemýšlejme, proč tomu tak je. S tím něco dělejme. Ale silácká slovní gesta v tom moc nepomohou," podotkl.

Prezident je otevřen debatě o vlastnictví katedrály

Klaus v odpovědi lidoveckému místopředsedovi také podtrhl důležitost církví ve společnosti. "Společenská role církví ve společnosti je zcela mimořádná a nezastupitelná. Církve nejen uspokojují potřebu lidí po duchovním životě a po sdružování se ve víře, ale mají zásadní roli při pěstování a ochraně těch nejcennějších společenských hodnot. Církve nejsou spolkem turistů," uvedla hlava státu.

Spor o katedrálu sv. Víta trvá již přes 16 let.
foto: Ondřej Lazar Krynek

Kritizoval také roli, kterou ve sporu o katedrálu sv. Víta mezi státem a církví podle něj až do loňska měly soudy. "Neštěstím soudů až do loňska bylo, že se snažily rozhodovat o tom, čí by „správně“ katedrála měla být. To ale není úlohou soudů, nýbrž úlohou veřejné debaty, úlohou politiků," upozornil Klaus s tím, že i podle Nejvyššího soudu mohou soudy pouze označit faktického současného vlastníka, kterým je nyní stát.

"Debata o ideálním stavu je debatou věcnou, politickou, nikoli právní. Jako věcnou a politickou je třeba ji vést a v tomto ohledu jsem jí zcela otevřen," ukončil.

Klaus ani Švejnar komunistům sliby nedali

Jak hlasy lidovců tak komunistů jsou pro Klause klíčové. Ve Sněmovně mu ke zvolení v prvním kole chybí jen 19 hlasů, KDU-ČSL má 13 poslanců, KSČM 26. Vedení lidovců v pondělí doporučilo svým poslancům a senátorům volit Klause. Kasal poté odhadl, že pro současného prezidenta budou hlasovat dvě třetiny lidoveckých zákonodárců.

Úřadující předseda KDU-ČSL Jan KasalPodle Jana Kasala budou pro Klause hlasovat dvě třetiny lidovců.foto: PRÁVO/Petr Hloušek

Lidovcům se zamlouvá, že Klaus se vyslovil pro odškodnění církví a přislíbil, že nebude bojkotovat případnou česko-vatikánskou smlouvu. Lidovci také tlačí na premiéra Mirka Topolánka (ODS), aby umožnil návrat jejich předsedy Jiřího Čunka do vlády. V pondělí o tom jednali lidovci se zelenými. Klaus v této souvislosti uvedl, že rozhodnutí předsedy vlády bude respektovat.

Komunisté Klause volit nechtějí, zvlášť se jim ale nezamlouvá ani Švejnar. Předseda komunistických poslanců a jeden z hlavních vyjednavačů o prezidentské volbě Pavel Kováčik uvedl, že KSČM by ve volbách upřednostnila kandidáta, který by nebránil vstupu komunistů do vládní koalice v případě příznivého volebního výsledku. Jak Švejnar tak Klaus však podobný slib odmítli KSČM dát.