Předseda vládní komise, ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) seznámí s výsledkem jednání nejdříve premiéra Mirka Topolánka (ODS), poté návrh předloží vládě a současně s ním seznámí i veřejnost.

"Souhlas s předložením věcného záměru zákona vládě vyslovila jak vládní komise, tak všech 17 církví registrovaných v Česku, jichž se problematika dotýká," informovalo ministerstvo kultury.

Obě strany zatím detaily dohody nezveřejnily. Principem řešení má být kombinace finanční náhrady za majetek, který nelze vydat, a naturální restituce, tedy faktické vydání majetku. Stát navrhuje církevním řádům vrátit třetinu majetku, dvě třetiny by tvořila finanční náhrada 83 miliardy korun, která by se vyplácela po dobu 60 až 70 let.

Řeholním řádům a kongregacím by byla umožněna naturální restituce majetku, u církví a náboženských společností by stát postupoval cestou paušální finanční náhrady, jež by zahrnovala odškodnění za majetek, který nelze vydat.

Vláda i církve již dříve uvedly, že dohoda o majetkovém vyrovnání je výsledkem oboustranného kompromisu.

Církve jsou s dohodou spokojeny

Zástupci několika oslovených církví byli s dohodou spokojeni. "Dnešní shoda obou komisí na věcném záměru zákona nás velmi těší. Věříme v úspěšné dořešení ve vládě i v parlamentu," sdělil vedoucí tiskového střediska České biskupské konference Juan Provecho.

"Po 18 letech se konečně uskutečnilo jednání, které došlo nejdál. Českobratrští evangelíci vítají, že majetek bude nějakým způsobem a v jiné formě vrácen a církve se postaví na vlastní nohy," konstatoval synodní senior Českobratrské církve evangelické Joel Ruml, který se jednání účastnil.

Součástí smlouvy je i konkordát, Klaus souhlasí

Spolu se zákonem o majetkovém vyrovnání podle serveru Aktuálně.cz předloží Jehlička vládě i a parlamentu i mezinárodní smlouvu s Vatikánem. Ta zaručuje právní postavení největší české církvi, římskokatolické.

Lidovecký místopředseda Sněmovny Jan Kasal potvrdil, že o ujednání s papežským státem, které upravuje postavení katolické církve v zemi, mluvili lidovečtí poslanci na středeční schůzce s prezidentem Václavem Klausem.

"Hovořili jsme o tom. Pan prezident řekl, že pokud smlouva dojde až k němu, nebude ji vetovat," uvedl Kasal.

Kladný přístup ke smlouvě může Klausovi přinést hlasy lidovců

Sněmovna zamítla návrh této smlouvy v roce 2003. Klaus tehdy navíc prohlásil, že by dokument stejně nepodepsal, protože je podle něj pro Českou republiku nevýhodný.

"Klaus dosud dohodu s katolíky odmítal, příslib podpisu mu však může pomoci při únorové obhajobě prezidentské funkce. Právě lidovci mohou Klausovi zaručit dostatečnou většinu," uvedl server. O potřebě smlouvy s Vatikánem hovoří i koaliční dohoda nynější vlády ODS, lidovců a zelených.