Sám Čunek předsednictvu řekl, že do zpět kabinetu chce. Po podvečerním jednání předsednictva KDU-ČSL to řekla místopředsedkyně lidoveckých poslanců Michaela Šojdrová.

Šojdrová řekla, že předsednictvo podpořilo Čunkovu nominaci všemi hlasy. Dodala však, že chyběli šéf lidoveckých senátorů Adolf Jílek a místopředsedkyně strany a ministryně obrany Vlasta Parkanová, kteří patří spíše k Čunkovým kritikům.

Topolánek jeho návratu nebude bránit

Premiér Mirek Topolánek (ODS) už dal najevo, že pokud lidovci svého předsedu znovu navrhnou do vládních funkcí, nebude jeho opětovnému jmenování bránit. "Platí, že předseda jakékoliv koaliční strany je lepší ve vládě než mimo vládu," řekl v úterý novinářům.

Jiří Čunek už dříve uvedl, že důvod jeho demise pominul a rozhodne se podle toho, co bude nejlepší pro KDU-ČSL.

Čunek novinářům před zasedáním celostátního výboru řekl, že nevidí žádný morální důvod, proč by se do kabinetu neměl vrátit. Je přesvědčen o tom, že vysvětlil všechny své majetkové poměry. Pochybnosti kolem způsobu, jakým Čunkova rodina v 90. letech pobírala sociální dávky, předcházely jeho demisi.

Pro zelené i část ODS je Čunkův návrat vážným problémem

Zelení i někteří občanští demokraté tvrdí, že by Čunkův návrat ohrozil důvěryhodnost společné vlády. Proto chtějí ještě o tomto problém jednat na koaliční schůzce.

"Pokládám to za velmi nešťastné, tento krok by mohl vážně poškodit renomé této vlády," uvedl předseda zelených Martin Bursík.

Také místopředseda ODS Ivan Langer považuje možný Čunkův návrat do vládních funkcí za problém a myslí si, že jeho názor není v nejsilnější vládní straně ojedinělý. "Každý by si měl uvědomit, že nejde jen o jeho osobu, ale o celou vládu," prohlásil. Koalice by podle něj měla jednat o tom, zda takový krok nemůže ohrozit celou koalici. Langer věří, že v tomto případě "osobní ambice půjdou stranou".

Čunek uvedl, že je připraven zeleným současnou situaci objasnit, pokud by měli k jeho návratu do vlády námitky.

Předseda lidovců vládu opustil 1. listopadu poté, co bylo obnoveno vyšetřování jeho údajné korupční kauzy ze vsetínské radnice. O tři týdny později ale žalobci defintivně konstatovali, že se žádný trestný čin nestal.

Přehled událostí okolo Jiřího Čunka od jeho jmenování do vlády:

9. ledna 2007 - Čunek jmenován ministrem pro místní rozvoj a prvním místopředsedou koaliční vlády ODS, KDU-ČSL a SZ.
7. února 2007 - Senát zbavil Čunka imunity, aby bylo možné prošetřit, zda jako vsetínský starosta přijal v roce 2002 půlmilionový úplatek. O dva dny později byl Čunek policií obviněn z přijetí úplatku.
8. června 2007 - Nejvyšší státní zastupitelství odebralo kauzu přerovskému žalobci Radimu Obstovi a přidělilo ji žalobci Arifu Salichovi do Jihlavy. Důvodem byla Obstova procesní chyba.
6. srpna 2007 - Státní zástupce Arif Salichov zastavil Čunkovo trestní stíhání.
31. října 2007 - Senátorský klub KDU-ČSL vyzval Jiřího Čunka k rezignaci na vládní funkce i funkci předsedy strany kvůli informacím, že v 90. letech zneužíval sociální dávky.
7. listopadu 2007 - Čunek rezignoval na vládní funkce kvůli tomu, že nejvyšší státní zástupkyně znovu otevřela případ jeho údajné korupce.
20. listopadu 2007 - Jihlavský státní zástupce Salichov podruhé zastavil Čunkovo stíhání.
22. listopadu 2007 - NSZ potvrdilo Salichovovo rozhodnutí
4. prosince 2007 - Celostátní výbor KDU-ČSL rozhodl o tom, že Jiřího Čunka znovu nominuje do funkce místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj.