Článek
Ženy tak měly žádat o důchod na Slovensku. Ombudsman i soud pak sice poukázali na to, že tento postup je vadný, ČSSZ to ale nerespektovala.
"Považuji za znepokojující, že v České republice existuje instituce, která takovým způsobem staví svůj zájem nad zákon," uvedl Motejl. Zveřejnění celé kauzy, což se v tomto případu nyní stalo, je nepřísnější opatření, které může veřejný ochránce práv využít ve vztahu k institucím nerespektujícím jeho doporučení. Veřejný ochránce práv poukázal na to, že v postupu ČSSZ jsou značné rozpory.
Z šetření kauzy vyplývá, že správa v minulosti přiznala české důchody několika bývalým zaměstnancům pracoviště Kontroly přepravních služeb v Olomouci a Litoměřicích. Na druhé straně jejich kolegům jejich nároky na český důchod zamítly. Tito lidé by se kvůli tomu, že odštěpný závod měl kdysi sídlo v Bratislavě, měli dožadovat vyplácení důchodu ze Slovenska.
Soud dal pracovnicím za pravdu, ČSSZ trvá na svém stanovisku
Motejl již v minulosti na pochybení upozornil ČSSZ i ministerstvo práce a sociálních věcí. Změny tím nedosáhl. Český důchod si někdejší pracovnice drah zatím nevybojovaly ani před soudem. Soud v Ústí nad Labem jim sice dal loni v září za pravdu, přesto ČSSZ zamítavé stanovisko ve věci nezměnila.
Správa to odůvodňuje tím, že podala kasační stížnost Nejvyššímu správnímu soudu, který ale o věci zatím nerozhodl. ČSSZ požádala, aby měl rozsudek ústeckého soudu odkladný účinek. Ani k této věci se Nejvyšší správní soud zatím nevyjádřil, což podle Motejla znamená, že ČSSZ je povinna důchody vyplácet.
Motejl poukázal na to, že již v minulosti Nejvyšší správní soud ve svých rozhodnutích uvedl, že náklady důchodového pojištění nese na svých bedrech stát jako součást nákladů státního rozpočtu. ČSSZ tedy nenahraditelná újma v případě, že začne někdejším pracovnicím drah důchody vyplácet, nenahraditelná újma nehrozí, zdůraznil ombudsman.