Podle předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděly Dvořákové je připomínání vězňů, kteří Terezínem prošli, velmi důležité. Podle ní totiž v České republice stále existují lidé ve vysokých funkcích, kteří zpochybňují význam druhého odboje.

V projevu prezident Klaus řekl, že se rozum zdráhá uvěřit tomu, jak se lidé mohou chovat k lidem. Podle něho je slupka civilizace a kultury, která dává pocit práva a bezpečí, velmi tenká. Tuto slupku je podle Klause nutné bránit a nepřipustit žádné přepisování historie.

Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155 000 Židů z celé Evropy. Na 117 000 z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti pak prošlo na 32 000 mužů a žen. V Terezíně zahynulo 2600 z nich, další tisíce pak v jiných nacistických táborech.

Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín. První expozice vnikla v roce 1949. V roce 1991 vzniká Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.