Při přechodu na letní čas se zkracuje spánek a organismus trpí

Změna času o jednu hodinu se nemusí zdát jako příliš drastický zásah do našich životů, ale odborníci na spánek to vidí z pohledu svých zjištění bohužel jinak. Podle nich právě tato změna stojí za problémy se spánkem, zvýšením srdečních problémů, poruchami nálad, ale také bezprostředně po změně za zvýšenou nehodovostí z pohledu automobilové dopravy a celou řadou dalších potíží.

Jde o to, že dojde k narušení cirkadiánních rytmů, které nejsou v souladu s přirozenými cykly světla a tmy. Cirkadiánní rytmy jsou čtyřhodinové cykly, kterými se řídí lidé, ale i další savci, a které regulují spánek a další klíčové tělesné funkce, jako je chuť k jídlu či nálada. Tyto rytmy jsou přitom do značné míry závislé na světelné expozici. Aby se každý den resetovaly, musí být synchronizovány s přirozenými cykly světlo–tma. Jedině tak zajistí zdravý a vysoce kvalitní spánek.

Při přechodu na letní čas tedy dochází k větší tmě ráno a delšímu světlu večer, což zpožďuje cyklus spánku a bdění, a lidé jsou tak ráno více unavení a večer bdělí. Cirkadiánní nesourodost může přispívat ke ztrátě spánku a vést ke spánkovému dluhu.

Podle jedné studie průměrný člověk spí po změně času na letní o 40 minut méně. Kromě ztráty spánku jsou ale také lidé vystaveni změnám nálad, dopravním nehodám a mají i větší sklony k sebevražednému chování. Jedná se ale především o první dny po změně času, z dlouhodobého hlediska například dopravních nehod spíše ubývá v důsledku toho, že lidé jezdí domů z práce za denního světla.

Podle odborníků je na změnách času nejproblematičtější to, že se lidské tělo na tyto posuny nikdy plně neaklimatizuje. Jakmile jednou u lidí dojde k cirkadiánnímu vychýlení, mohou se jejich problémy stát chronickými, což může vést k vážnějším zdravotním potížím. A to zejména u vytížených lidí, kteří dávají svým pracovním, ale i školním povinnostem přednost před plnohodnotným spánkem. Odborníci v tomto směru hovoří o sociálním jet lagu, který je i spojován s vyšším rizikem obezity, deprese a kardiovaskulárních onemocnění.

Podle spánkových odborníků je v souladu s cirkadiánními rytmy zimní čas, který považují za standardní. Zastánci změny času naopak upozorňují na pozitiva spjatá s úsporou energie, snížením nákladů a ochranou životního prostředí. Dokonce existuje studie potvrzující, že během letního času dochází k poklesu kriminality.

Snažte se v tomto období tělu dopřát dostatek pohybu. Pokud si zaběháte nebo si dáte alespoň svižnou procházku, zvýšíte produkci serotoninu a usnadníte organismu adaptaci na změny v cirkadiánních rytmech.

Po změně času na několik týdnů snižte na minimum konzumaci alkoholu a nápojů s obsahem kofeinu, který negativně ovlivňuje spánek. Jestliže je to jen trochu možné, zkuste si první dny po změně času zdřímnout v průběhu dne, abyste si vynahradili sníženou kvalitu spánku, která vás může postihnout v nočních hodinách.

Podle odborníků Americké akademie spánkové medicíny je před změnou času dobré začít dva až tři dny vstávat o 15–20 minut dříve než obvykle. Před samotou změnou času vstaňte o dalších 15–20 minut dříve. Pomůžete tak tělu k plynulejšímu přechodu.