Hlavní obsah

Největší mýty o cvičení aneb Proč je těžké u něj vydržet

21. 6. 2021, 5:55
Novinky, bok

Všichni víme, že pravidelný pohyb je pro lidské tělo velmi prospěšný. Po období několikaměsíční stagnace sportování kvůli covidu je jeho důležitost ze zdravotního hlediska o to výraznější. Jenže ne vždy je snadné se k němu donutit, o to víc u něj vydržet. Některé mýty o cvičení to navíc ještě zhoršují.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Pandemie měla na lidské zdraví velmi výrazný vliv, a to nejen co se samotného koronaviru týče. Bez nadsázky lze říci, že právě kvůli pandemii mnoho lidí přibralo na váze, a to i ti, kteří dříve s pohybem neměli problém. Jeho opětovné zařazení do denního plánu je proto více než potřebné.

Stejně jako každý rok, i nyní miliony lidí plánují změnu stravování i pohybu, aby se minimálně dostali zpět na svou váhu před pandemií. Jenže jako každý rok reálně hrozí, že jim jejich nadšení vydrží týden nebo dva, některým zdatnějším třeba i měsíc, a pak veškerá další snaha opadne.

Výmluvy, kvůli kterým odkládáme cvičení aneb Pádný důvod, proč s nimi přestat

Zdraví

Aby se to pokud možno tentokrát nestalo, navrhuje Daniel E. Lieberman, profesor evoluční biologie člověka na Harvardově univerzitě, zvolit jiný přístup. Jelikož dle jeho názoru nejsou aktuální rady a tipy natolik efektivní, jak by se zdálo. Což koneckonců dokazují i čísla, která ukazují, že řada lidí ve vyspělých zemích nevěnuje pravidelnému pohybu ani 150 minut týdně, které mnozí odborníci neustále dokola doporučují.

„Dle mého uděláme lépe, pokud přehlédneme onen podivný svět, ve kterém žijeme, a spíše se zaměříme na to, jak byli fyzicky aktivní naši předkové, i jak to vypadá v jiných kulturách. S tím souvisí i odhalení několika mýtů o cvičení. Jejich odmítnutím se z vás bohužel nestane olympijský sportovec, ale pomůže vám to dostat se na nový nepopsaný list, aniž byste se kvůli pohybu či jeho vymezeným formám necítili špatně,“ uvádí Lieberman pro Guardian.

Mýtus č. 1 – Cvičení je normální

Jakmile se odhodláte v životě cokoli udělat, zahrnuje to většinou nějakou fyzickou aktivitu – chůze do obchodu, práce atd. Ta je zcela automatická a nenucená. Naproti tomu, když se řekne cvičení, je tím míněna fyzická aktivita prováděná kvůli lepší kondici.

„Možná si myslíte, že cvičení je zcela normální aktivita, ve skutečnosti jde ale o moderní způsob pohybu,“ tvrdí profesor.

Pět cviků, které vás rozhýbou na celý den

Zdraví

Před mnoha tisíci lety byli lidé fyzicky aktivní jen ze dvou důvodů: když to bylo nutné, nebo prospěšné. Mezi nezbytné aktivity patřilo shánění jídla a dalších věcí potřebných k přežití. Mezi činnosti něčím odměněné pak patřil například tanec, hry nebo aktivita pro rozvoj nějakých dovedností. Ale nikdo v té době neběhal maraton nebo nezvedal závaží jen proto, aby fyzicky „nesešel“.

Mýtus č. 2 – Vyhýbání se jakékoli námaze značí, že jste lenoch

Fenoménem moderní doby je nebýt lenoch a praktikovat jakýkoli pohyb kdykoli to jde. Jeden příklad za všechny – místo jízdy po eskalátoru raději vyjděte schody, pokud je možnost. Kdo tak neudělá, je automaticky lenoch. Opravdu?

V dřívější době, kdy nebyly eskalátory, a navíc nebyl vždy dostatek potravy, se u lidí vyvinul instinkt vyhnout se zbytečné námaze, která by je stála kalorie, které by se daly v kritické době využít jinde. A tento instinkt je v lidech dodnes. Přijměte ho jako fakt a nenuťte se do ničeho, co sami nechcete.

Chcete žít déle? Vyhraďte si 11 minut denně na oblíbenou aktivitu

Zdraví

Mýtus č. 3 – Sezení je nové kouření

Snad každý člověk v poslední době slyšel, že časté sezení je nepříjemný fenomén moderní doby, který nám může ve výsledku zkrátit život. „Ano přílišná fyzická nečinnost je škodlivá, ale nelze přitom démonizovat něco tak normálního jako sezení. V jiných kulturách i aktivní sběrači či lovci proseděli podobný počet hodin jako moderní lidé,“ tvrdí Lieberman.

Co nám ovšem přibývá, to jsou tzv. nezdravé způsoby sezení. Tedy když v kuse a v nevhodné pozici sedíme dlouhou dobu. Ten, kdo se naopak každých cca 15 minut zvedne, probudí svůj metabolismus a užívá si dlouhodobějšího zdraví.

Mýtus č. 4 – Naši předci byli pracovití, silní a rychlí

Častým mýtem je, že lidé nedotčení moderní civilizací bývali super silní a rychlí. To ale podle odborníků není pravda. Většina lovců a sběračů byla přirozeně v lepší kondici, ale nijak významnou silou neoplývali.

Děti potřebují rozhýbat. Zacvičte si s nimi tyto jednoduché cviky

Děti

Mýtus č. 5 – Při chůzi nezhubnete

Až donedávna téměř každý hubnoucí program zahrnoval nějakou formu cvičení. V poslední době se ale naopak proslýchá, že ani při cvičení nemůžete výrazněji zhubnout, protože většina tréninkových programů nespaluje potřebné množství kalorií – navíc nás vyhladoví, čímž máme větší chuť k jídlu.

Podle odborníků je pravda, že rychleji zhubnete dietou než mírnějším cvičením v podobě 150 minut rychlé chůze týdně. Pokud ale tento interval navýšíte a zvýšíte i intenzitu, lze i tou formou pohybu podpořit postupné hubnutí, stejně jako předcházet nechtěnému nárůstu hmotnosti.

Mýtus č. 6 – Během si ničíte kolena

Běh je jednou z poměrně jednoduchých forem, jak se přimět k nějakému pohybu. Jenže řada lidí ho odmítá s tím, že si při něm zničí kolena. Tato obava není tak neopodstatněná, protože kolena jsou opravdu častým místem zranění u běžců. Není tomu ale tak, že by se právě kolena a jiné klouby přílišnou zátěží nadměrně opotřebovávaly.

Začínáte s běháním? Vyvarujte se následujících chyb, abyste předešli bolesti

Zdraví

Řada kvalitních studií naopak ukazuje, že běh, rychlá chůze a další aktivity udržují kolena zdravá. Fíglem, jak se vyhnout bolesti kolen, kterou nás někteří lidé straší, je naučit se správně běhat, stejně jako si nastavit rozumnou délku tréninku.

Mýtus č. 7 – Je normální být méně aktivní s přibývajícím věkem

Máte pocit, že si po mnoha letech těžké práce konečně zasloužíte odpočinek a nemusíte už tolik času věnovat pohybu? Omyl. Zůstat fyzicky stále aktivní i s přibývajícím věkem má svá pozitiva – pohyb stimuluje nesčetné procesy v těle, které se podílejí na jeho regeneraci. Četné studie navíc zjistily, že čím jsme starší, o to víc je cvičení zdravější.

Cvičící videa 81leté stařenky dobývají internet

Zdraví

Mýtus č. 8 – Existuje optimální doba i typ cvičení

Z cvičení se v poslední době stala nejen podle Liebermana věc „na předpis“. Mnoho lékařů, kteří radí svým pacientům zhubnout, se řídí doporučením Světové zdravotnické organizace – tedy že dospělí lidé mají cvičit minimálně 150 minut týdně se střední intenzitou, případně 75 minut s vysokou intenzitou.

Ve skutečnosti je to vždy ale jen obecná rada, protože přesná „dávka“ cvičení závisí u každého člověka na celé řadě faktorů – důležitá je kondice, věk, historie úrazů, stejně jako zdravotní problémy.

Vždy je ale dobré si pamatovat jednu věc – i krátké cvičení je lepší než žádné. I pouhá hodina týdně má svá pozitiva. Pokud čas navýšíte, tím lépe. Nadměrná zátěž ale není dobrá, extra výhody s sebou nepřinese. Je také dobré měnit druh cvičení.

Češi méně sportují, tloustnou a strádají i po psychické stránce

Zdraví

Mýtus č. 9 – Prostě se k tomu donuťte

Pro mnoho lidí je cvičení věc, které se vyhnou, pokud mohou, to je holý fakt. Proto u nich tvrzení typu „prostě se k tomu donuť“ nebude fungovat o moc lépe než rada zarytému kuřákovi, aby „prostě přestal“.

„Pamatujte si, že jsme se vyvinuli, abychom byli fyzicky aktivní ze dvou důvodů – protože je to nutné, nebo prospěšné. Najděte si tedy způsoby, jak splnit obojí. Udělejte ze cvičení nezbytnost, která vás obohatí. Udělejte z toho třeba společenskou záležitost. Pokud se s přáteli domluvíte, že budete pravidelně společně cvičit, bude vás to nutit se nejen účastnit, ale zároveň se i pobavíte a budete se navzájem podporovat,“ radí profesor Lieberman.

Anketa

Cvičíte pravidelně?
Ano, za všech okolností
49,5 %
Ano, i když při pandemii jsem trochu polevil/a
11 %
Dříve ano, ale při pandemii jsem zcela přestal/a
7,9 %
Čas od času, když mám náladu
16,4 %
Moc ne
15,2 %
Celkem hlasovalo 3435 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků