Nedostatek spánku negativně ovlivňuje naši hmotnost, náladu, paměť i chování

Kruhy pod očima, nálada na bodu mrazu, vlčí hlad, ale také zapomínání či neschopnost soustředění jsou všechno příznaky nedostatku spánku, což se odráží i ve špatně fungujícím organismu.

Podle odborníků dospělý člověk potřebuje k dokonalé regeneraci organismu sedm až osm hodin spánku denně. Dopřává-li si ho méně než šest hodin, svůj organismus tak vystavuje většímu riziku nejrůznějších onemocnění.

Nedostatek spánku se projevuje na různých úrovních: metabolických, kognitivních a v chování. Únava nejprve mění charakter jedince, který může být nervózní, netrpělivý, nepozorný a začne mít problémy s pamětí, se soustředěním a mohou ho i začít trápit úzkosti. Tyto problémy, v jejichž výčtu lze dál a dál pokračovat, jsou ale jen špičkou ledovce.

Spánek je životně důležitý, protože umožňuje tělu připravit se na následující den. „V noci se nastavuje metabolická rovnováha na nadcházejících 24 hodin, tedy energetická rovnováha. Když jsou biologické hodiny narušeny, je narušena i sekrece některých hormonů, jako je ghrelin (růstový hormon), leptin (hormon sytosti) nebo kortizol (stresový hormon).

Nedostatek spánku naruší metabolismus, a tím se zvyšuje riziko vzniku nadváhy, srdečních příhod, cukrovky druhého typu, a dokonce i některých druhů rakoviny,“ vysvětluje pro týdeník L´Express profesor Damien Léger z pařížského Centra pro spánek a bdění.

Spánek a jídelníček jsou silně propojeny. Po dvou týdnech nedostatečného spánku začínají lidé výrazně přibírat na váze. Je to dáno především tím, že vlivem nevyspání mění své stravovací návyky. Touží mnohem více po zdrojích rychlé energie, tedy převážně cukrech, ale i tučných pokrmech.

„Když je člověk unaven, je energetická potřeba vyšší. Organismus si žádá vydatnější pokrmy. Lidé pak vyhledávají energeticky bohatá jídla, a tak postupně nabírají na váze,“ vysvětluje lékařka Corinne Chicheporticheová-Ayacheová.

Tato strava a její trávení navíc začne ještě více narušovat samotný spánek. Žaludek produkuje energii, která zvyšuje tělesnou teplotu, ale kvalitnějšího spánku jedinec dosáhne, když teplota naopak lehce poklesne.

Dostatek spánku dnes ohrožuje celá řada faktorů, od zaměstnání (noční směny nebo dojíždění na velkou vzdálenost), přes volnočasové aktivity, které jsou nyní spojené s technologiemi, jejichž negativní vliv na usínání je znám.

„Například je známo, že lidé pracující v noci spí standardně o hodinu méně než ostatní a zdá se, že to je jeden z karcinogenních faktorů, protože počet rakoviny prsu a prostaty je u těchto pracujících výrazně vyšší,” varuje Damien Léger.

Bohužel málokdo si tato rizika uvědomuje. Je to dáno i tím, že je velmi komplikované nedostatek spánku určit za pravou příčinu onemocnění, jelikož nemocní mají často více zdravotních potíží.