Mobilní etiketa aneb Na co byste neměli zapomínat při volání

Odpovídání na telefonní hovory je už dnes zcela věcí volby. „Mnoha lidmi je přijetí hovoru považováno za něco, co je za hranicí únosnosti. Komunikace probíhá prostřednictvím zpráv, sociálních sítí, e-mailů nebo hlasových zpráv. Zdá se, že mnozí lidé jsou spokojenější, když používají nepřímé formy komunikace,“ vysvětluje mentor moderní etikety Daniel Šmíd.

Chce-li tedy jít člověk s dobou, měl by se snažit pochopit i nová pravidla mobilní etikety. Podívejte se s námi, co všechno se změnilo.

Stalo se vám již, že vám nejprve do telefonu přišla zpráva, kde se dotyčný ptá, zda může zavolat? Pak vězte, že dnes se již jedná o normu, jelikož se jedná o méně stresující způsob navázání kontaktu, který minimalizuje vtíravost a zároveň umožňuje lidem řídit svůj čas.

Neohlášené společenské hovory přetrvávají dnes již jen mezi starší generací, a to nejen mezi přáteli, ale i v pracovním kontaktu. Někdy pak právě tito lidé nechápou, proč jim druhý hovor nezvedá.

„Pokud v takový okamžik dotyčného už jen provoláváte (necháte jen jednou zazvonit s myšlenkou, že se dotyčnému zobrazí zmeškaný hovor), pak vězte, že to není nejlepší nápad. Chcete-li být úspěšní, doporučuji vám to nedělat a raději napsat textovou zprávu a požádat o zavolání, což je mnohem zdvořilejší,“ upozorňuje Daniel Šmíd.

Pokud se vám dotyčný přesto neozývá, pak to je samozřejmě nezdvořilé, ale je dobré přihlédnout i k zaneprázdněnosti dotyčného. Některá povolání jsou spjatá s častější komunikací a občas si dotyční připadají jako telefonní ústředna. Často se pak stává, že i několik dní za sebou nezvedají telefony a snaží se dohnat práci, na kterou i díky neustálým telefonátům nemají jiné dny čas.

Nezanechávejte za sebou stopu v podobě řady oznámení o zmeškaných hovorech. To může příjemci zvýšit krevní tlak. „Pokud se nejedná o skutečně naléhavou situaci (v takovém případě by bylo rozumné poslat textovou zprávu), jedná se o neopodstatněný zásah, který příjemce pravděpodobně odradí od přátelské komunikace s vámi,“ upozorňuje mentor.

Jde o to, že pokud je dotyčný vytížený jinou činností a ve velkém časovém tlaku, toto naléhání ho spíš od dalšího hovoru odradí. Všichni jsou jen lidé a někdy okolnosti prostě druhé nutí soustředit se na zcela jiné věci než pro něj nedůležité hovory.

Když nemůžete hovor přijmout, pak si zkuste najít čas pro napsání alespoň krátké zprávy, která druhému ozřejmí, že volá ve špatný čas. Samozřejmě ne vždy to lze a ne vždy má dotyčný uložené číslo, aby se dotyčnému ozval například na konci pracovního dne. Proto je vždy lepší při nedovolání se napsat dotyčnému zprávu, alespoň bude přesně vědět, komu se následně ozvat, případně s čím.

Leckdy mají své kouzlo, někdy jsou zcela nemístné. Mnozí uživatelé telefonů považují hlasové zprávy a vzkazy za obtížné, zvláště když jsou dlouhé. Všeobecně v současnosti preferujeme instantní řešení úsporných sdělení. Naopak rozvláčné hlasové zprávy, které jsou často jen napůl slyšitelné a mnohdy nesouvislé, mohou způsobit velkou frustraci a chuť ji zastavit.

Pro některé lidi zvonící telefon evokuje, že se stalo něco nepříjemného a mají doslova strach telefonát přijmout. Stejně tak pokud volá někdo, s kým v nedávné době řešil jen samé nepříjemnosti. Ne vždy je ten na druhé straně psychicky na takový hovor připraven, proto i mnozí preferují jiný způsob komunikace.

A když už vám takoví lidé telefon zvednou, je velká pravděpodobnost, že z jejich hlasu snadno vycítíte, že jim ten hovor není příjemný. V ten okamžik buďte velmi věcní a hovor co nejrychleji ukončete.

Jak zmíněno, je pravděpodobnější, že starší budou volat bez ohlášení. „V případě, že se jim nepodaří vás zastihnout, dost možná vám nechají zprávu v hlasové schránce. Protože psaní SMS vyžaduje brýle na čtení a šikovné prsty, což je pro ně náročné,“ upozorňuje Daniel Šmíd. Dále dodává: „Předtím než se nad zprávou jednoho z vašich rodičů rozčílíte, zamyslete se na chvíli nad tím, jak moc se technologie za jejich život změnily. Dejte jim trochu volnosti a ozdobte ji láskyplnou tolerancí.“

V případech, kdy se rozhodnete telefonovat, pak u toho nedělejte nic dalšího, vyjma telefonování při jízdě, jež řada vytížených lidí právě využívá k vyřízení zmeškaných hovorů. Vždy je ale slušnost druhého upozornit, že se tak děje.

V jakémkoliv rušném prostředí ale telefonáty raději nevyřizujte. Pro druhého může být takový hovor velmi nepříjemný, jelikož se během něho cítí odstrčený a znevýhodněný. Snadno pak i pocítí, že vy se na hovor příliš nesoustředíte a tak jeho sdělení zřejmě i postrádá smysl. Myslete vždy na to, že mluvíte s lidskou bytostí, která si zaslouží vaši pozornost.

Ať už voláte s kýmkoliv, myslete na to, že poslouchat váš hovor nemusí být pro okolí příjemné. Přitahujete nadbytečnou pozornost a rušíte. Navíc to nemusí být ani příjemné pro osobu na druhém konci. Jak by asi bylo vám, kdybyste řešili nějaký problém a hovor by poslouchali lidé z celé tramvaje.

Navzdory rostoucí tendenci upřednostňovat textový kontakt před telefonními hovory existují případy, kdy je opak lepší. Je v pořádku poslat textovou zprávu s poděkováním za návštěvu. Ale některé věci jednoduše stále vyzní mnohem lépe, když je řeknete pomocí telefonu osobně. Řadu věcí totiž druhý může na základě zprávy pochopit špatně, zvlášť když se snažíte sdělit své emoce. Riziko špatné interpretace je zde pak opravdu velké.