Článek
Závažnost tohoto zjištění je o to větší, že celosvětová spotřeba těchto potravin stále roste. A rozhodně se nejedná jen o uzeniny, balené pečivo a některá jídla z fast foodů či slazené sycené nápoje. Problematické jsou i potraviny, které řada lidí považuje za zdravé, jako jsou např. některé přesnídávky, cereálie, proteinové tyčinky, rostlinné náhražky, ale i produkty s umělými sladidly.
Ultrazpracované potraviny obsahují barviva a další přísady a obvykle procházejí mnoha průmyslovými procesy, které podle výzkumu narušují fyzikální strukturu potravin, takže se rychleji vstřebávají. To má za následek zvýšenou hladinu cukru v krvi, snížení pocitu sytosti a poškozený střevní mikrobiom.
Ultrazpracované potraviny často obsahují vysoký obsah přidaného cukru, tuku, soli, a naopak mají velmi nízký obsah vitaminů, minerálů a vlákniny
Za potravinářské přísady jsou považovány sladidla, modifikované škroby, gumy, emulgátory a konzervační látky, které prodlužují trvanlivost. Všechny tyto látky také negativně ovlivňují mikrobiom, úroveň zánětu střev a metabolické reakce na potraviny, což zvyšuje i riziko srdečního infarktu a mrtvice.
Lékař celý měsíc konzumoval jen průmyslově zpracované potraviny, výsledek je děsivý
Ultrazpracované potraviny často obsahují i vysoký podíl přidaného cukru, tuku, soli, a naopak mají velmi nízký obsah vitaminů, minerálů a vlákniny.
Rizika by se neměla podceňovat
Do hodnocení takto rozsáhlé studie se zapojili odborníci z předních světových institucí, včetně americké Bloomberg School of Public Health, australské University of Sydney a francouzské Sorbonny.
Vědci přitom došli k závěru, že rizika ultrazpracovaných potravin by se opravdu neměla podceňovat. Celkově zjistili přímou souvislost mezi konzumací ultrazpracovaných potravin a 32 chorobami, včetně rakoviny, duševního, kardiovaskulárního, gastrointestinálního a metabolického onemocnění.
Za přesvědčivé důkazy vědci považují i zjištění, že konzumace těchto potravin je spjata s o 50 % vyšším rizikem úmrtí souvisejících s kardiovaskulárními chorobami, o 48-53 % vyšším rizikem úzkosti a běžných duševních chorob a o 12 % vyšším rizikem diabetu 2. typu.
Existují i důkazy o souvislosti vyššího příjmu těchto potravin s astmatem, gastrointestinálním zdravím, některými druhy rakoviny a kardiometabolickými rizikovými faktory, jako jsou vysoké krevní tuky v krvi a nízké hladiny „dobrého“ cholesterolu.
I z tohoto důvodu vědci nyní apelují na politiky z OSN, aby vypracovali rámcovou úmluvu, aby se k těmto potravinám začalo přistupovat stejně jako k tabáku.
Vědecké studie ukazují, že umělá sladidla nejsou zdravější než cukr
Pozor na dusíkaté konzervanty v uzeninách, mohou být karcinogenní
