Článek
Nad severním Atlantikem se nachází hluboká tlaková níže a nad severovýchodem Evropy se naopak drží mohutná tlaková výše. Mezi těmito útvary proudí do západní poloviny Evropy teplý vzduch ze severozápadní Afriky, a naopak po zadní straně tlakové výše proniká studený vzduch ze Sibiře na jihovýchod Evropy a ještě dále až na severovýchod Afriky.
Většina západní Evropy tak má na konec září velmi vysoké teploty. Už o víkendu bylo ve Španělsku 41,3 °C, což je nejpozději zaznamenaná čtyřicítka na evropské pevnině. Ve Francii i v Německu teploty o víkendu vyšplhaly nad tropických 30 °C.
I v tomto týdnu by měly teploty být často až o 10 °C vyšší, než je pro toto období obvyklé. Španělsko, Francie i Německo by stále měly mít teploty nad třicet stupňů. V Německu by mohla padnout nejvyšší zářijová teplota v tomto desetiletí (32,2 °C).
Naopak jihovýchod Evropy bude mít místy až o 10 °C nižší teploty, než jsou běžné na přelomu září a října. Například v Řecku tak budou teploty podobné jako v Česku, tedy lehce nad 20 °C.
Chladno bylo ve východní části Evropy už minulý týden, kdy ve slovenských Tatrách dokonce napadlo půl metru sněhu. Sníh může tento týden padat v bulharských horách. V Řecku na horách bude pod nulou, ale budou tu chybět srážky.
Podle Evropského centra pro střednědobé předpovědi (ECMWF) by měly být ve většině Evropy nadprůměrné teploty po většinu týdne. Chladno by mělo vydržet na Balkáně, ale i v Turecku, na Ukrajině nebo na severu Afriky.
