Je to jako chřipka, říká sedmnáctiletý Kuba, který bojuje s rakovinou v kosti

„Z ničeho nic mě začala bolet kyčel. Tehdy jsem to vůbec neřešil. Prostě jsem tu nohu protáhl a přestalo to bolet. Pak už mě to bolelo častěji a říkal jsem si, že s tím zajdu k doktorce, ale nezašel jsem,“ vzpomíná na úvod našeho rozhovoru sedmnáctiletý Kuba z Frýdecko-Místecka.

Zlomový bod nastal ve chvíli, kdy se Kuba po tréninku svého oblíbeného MMA ohnul k tašce. „Křuplo mi v noze a nemohl jsem pak chodit. Doplazil jsem se domů a říkal jsem si, že jsem měl natažený sval a že jsem ho asi přetáhnul,“ vzpomíná Jakub.

„Druhý den ve škole, když jsem šel ze schodů, mi v té noze opět křuplo, a tak jsem tentokrát už zajel do nemocnice. Tam mi na základě rentgenu zjistili, že je to nádor, jen nevěděli, jak moc závažný je,“ vypráví.

Lékaři si nejdříve mysleli, že jde o enchondrom, tedy nezhoubný nádor chrupavky. To se ale později vyvrátilo. „Poté, co poslali mé výsledky do Brna a Prahy, tak se zjistilo, že se jedná o osteosarkom,“ dodává.

Osteosarkom je nádor v kosti. Jakub tak začal v rámci léčby docházet na chemoterapie, které zvládal ze začátku velmi špatně. Nyní už je to lepší. „Někdy mi je dobře, někdy špatně. Zítra mě čeká další chemoterapie. Přišel jsem na způsob, který mi pomáhá proti zvracení, a to tabletky. Tělo si už na tu zátěž zvyklo,“ řekl Novinkám sedmnáctiletý chlapec.

„Bohužel nemůžu moc chodit, nejde mi to příliš ani s berlemi. Tak jen většinou ležím v posteli. Nezajdu si ani ven za barák,“ svěřil se.

V listopadu navíc čeká Jakuba transplantace kyčelní kosti. Boj se zákeřnou nemocí ale nevzdává a statečně bojuje. „Beru to jako chřipku. Kdybych mohl normálně chodit, tak mi to ani nevadí,“ řekl.

„Člověk se s tím musí smířit. Když se budete zbytečně stresovat, tak se to akorát zhorší. Nejlepší je se tomu postavit, bojovat s tím a mít nějaký svůj sen a cíl. Je to těžká chvíle, s kterou se musím poprat a zvládnout to,“ dodal Kuba.

O osudu rodiny Abelových jsme psali letos na jaře. Celý příběh rodiny, která právě kvůli osteosarkomu přišla o svého syna, si můžete přečíst níže.

Abelovi pomáhají dál a pomáhají i Jakubovi a jeho nejbližším. Rodinám, které zasáhlo onkologické onemocnění, jsou oporou jak po psychické, tak po praktické stránce. Samozřejmě pomáhají i finančně.

„Základ naší činnosti je, že klientovi pomáháme zorientovat se v situaci. Protože nezáleží na vzdělání, ale člověk v situaci, kdy je on sám, nebo někdo z blízkých nemocný, nedokáže řešit nic jiného než jen samotnou nemoc,“ vysvětlil zakladatel Nadačního fondu Úsměv nejen pro Kryštofa Tibor Abel.

Oběma manželům dnes prošly rukama už stovky klientů. Podpořit fond může každý jednorázově i pravidelně pomocí webu darujme.cz nebo sbírky na stránkách znesnáze21.cz.