Hlavní obsah

Kvůli nemoci je ležák, žil v přívěsu, je bez peněz a doufá v uzdravení

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

20. 10. 2023, 14:35

Pivovarník Radek, táta devítileté Denisky a o tři roky mladší Kamilky, žil s manželkou Janou a dětmi úplně normálně - pracoval v hanušovické Holbě, věnoval se rodině a plánoval rekonstrukci domečku, který si pořídili na kraji města. Autoimunitní nemoc mu však v 39letech během pár měsíců vzala práci i možnost žít naplno a z živitele rodiny se stal ležák. Teď Radek s rodinou doufají, že jejich situaci pomůže zlepšit sbírka.

Z Radka se stal ze dne na den ležák. Pečuje o něj partnerka.

Článek

„Zničehonic mě začaly bolet malíčky na nohou. Později jsem začal mít problémy s chůzí a také jsem špatně viděl. Nejprve rozmazaně, poté černobíle. Ochrnula mi i pravá ruka. Manželka to nemohla vydržet a odvezla mě do nemocnice,“ vzpomíná Radek na dobu před sedmi měsíci, kdy uslyšel krutou diagnózu.

Radek trpí vzácným onemocněním, které mu zničilo nervová zakončení v končetinách. K tomu se přidala pozdě diagnostikovaná těžká forma cukrovky. Ta ho připravila dočasně o zrak.

„Žena mi podle lékařů zachránila život, prý za pět minut dvanáct,“ dodal s tím, že při životě ho drží víra v uzdravení.

„Bude to však běh na dlouhou trať. Musí se mu obnovit nervová zakončení a to může trvat měsíce, možná i roky. Teprve potom bude moci začít rehabilitovat,“ podotkla Radkova životní partnerka Jana Přidalová.

Po nehodě ochrnul, ale dělá vše, aby byl soběstačný

Zdraví

„Nyní nic bez ní neudělám. Nemám cit v nohou, rukou, ty mám navíc pokřivené. Jde o určitý typ obrny. Mohu jen ležet,“ líčí zoufale dvoumetrový dlouhán.

Ani obnovení nervových zakončení však ještě nemusí znamenat, že bude mít vyhráno - nikdo přesně neví, jak moc tělo utrpělo. „Od toho se bude odvíjet míra uzdravení,“ říká Radek.

Rodina se na čas musela přestěhovat do karavanu.

Psychickému rozpoložení jeho samotného, manželky i malých dcer moc nepřidávají nevyhovující podmínky bydlení, které kvůli nedostatku financí rodina nedokáže vyřešit sama. Ještě nedávno všichni bydleli u domu v karavanu, který Radek dostal darem od kamaráda, v něm ale nemohla rodina zůstat s příchodem chladnějšího počasí. Vrátila se tak do bytu u nádraží, kde bydlela předtím, jeho dispozice ovšem nevyhovují.

„Tam jsou prudké, točité schody a je strašně těžké dostat se nahoru do druhého patra. Manžel se však potřebuje dostat i ven a odtamtud to není bez pomoci druhých možné. Proto jsme byli v přívěsu. Tam jsem všechno dokázala sama,“ říká Jana.

„Nebylo to sice jednoduché, ale zvládala jsem to. Jsem prostě zvyklá. Holky byly od malička nemocné, bojujeme se zápaly plic, záněty průdušek. Jedna má astma a reflux, druhá srdeční vadu. Kdybychom si tam však topili, finančně bychom to neutáhli. Museli jsme proto zpátky, i když to je pro nás tam nesmírně těžké,“ dodává k návratu do nevyhovujících prostor.

Rodina proto požádala o pomoc. „Dříve jsem si všechno dělal sám, na to, abych práce zadal firmě, nemáme. To teď však nemůžu, a tak jsme měli sbírku na platformě Donio. Potřebujeme alespoň milion korun na rekonstrukci domku, kterou jsme původně chtěli vyřešit svépomocí, stihli jsme jen vylít betonem podlahy, hypotéku, dopravu k lékařům a běžný chod domácnosti,“ popisuje Radek.

Vybralo se však jen 305 tisíc korun a sbírka skončila. Přidalovi proto jednali se zástupci Donia o jejím prodloužení, a to se nakonec povedlo (odkaz na sbírku zde). Lidé tak mohou opět přispívat.