Gastroenterolog Milan Lukáš: Zdravá střeva pomáhají imunitě i psychice

Kdy se zásadně změnil pohled na význam střev pro zdraví?

Jde o velmi starou problematiku, sahá do počátku 20. století. Ruský lékař Ilja Mečnikov tehdy koncipoval teorii probiotik, za což roku 1908 dostal Nobelovu cenu. Pozoroval, že pastevci, kteří se živí kozím nebo ovčím mlékem, se v průměru dožívají delšího života než běžná populace.

Zjistil, že je to dáno probiotickými bakteriemi, které osidlují mléčné výrobky a při dlouhodobém užívání jsou značně prospěšné.

Roku 1928 objevil Alexander Fleming penicilin, který přímo hubil bakterie, poté se však na něj na určitou dobu pozapomnělo. Až během druhé světové války americká tajná služba pátrala po prostředcích, které snižují úmrtnost na střelná poranění, k čemuž využili právě penicilin. Tím nastala dlouhá antibiotická éra, trvající až do poloviny osmdesátých let. Představa byla taková, že mrtvá bakterie je dobrá bakterie. Až následně se koncept probiotik zase oživil.

Co vlastně je střevní mikrobiom?

Termín se pro tamní mikroorganismy začal používat, když vyšlo najevo, že ve střevech jsou kromě bakterií také viry či nízké houby. U každého člověka je střevní mikrobiom velmi specifický. Přirovnává se to k otisku prstu. Vyvíjí se do dvou let života, potom jsou hlavní probiotické kmeny, které působí příznivě, už neměnné.

Pětasedmdesát procent mikrobiotů kolonizujících trávicí ústrojí neznáme. Nevíme, jestli jsou tyto bakterie prospěšné, jaké mají vlastnosti, jak ovlivňují imunitní systém.

Bakterie, které kolonizují především tenké střevo, jsou důležité, protože stimulují imunitní systém. Zároveň se podílejí na utváření slizniční střevní bariéry zabraňující tomu, aby bakterie pronikaly sliznicí do vnitřního prostředí člověka. Komunikace mezi bakteriemi a imunitním systémem se nazývá fenomén imunitní tolerance. Imunitní systém na bakterie nereaguje a toleruje je, ale dobře rozpozná, když jde o patogenní bakterii, v tom případě ji zničí.

Právě narušením imunitní tolerance si vysvětlujeme vznik některých autoimunitních onemocnění, například Crohnovy choroby, ale třeba i roztroušené sklerózy nebo alergií na potraviny. Fungování střev je tedy z celotělového hlediska zásadní.

Farmaceuti často hovoří o prospěšnosti probiotik. Jsou jako prevence vždy vhodná?

Ano. Probiotika nejsou léky jako takové, jsou to dietní doplňky. Pro optimální složení střevní mikroflóry je však důležitá hlavně pestrá a vyvážená strava a dostatek fyzické aktivity.

Když se dělala analýza bakterií u lidí ve střední Africe, jejichž strava je především rostlinného původu s minimem masa a umělých cukrů, a jejich stav se srovnal s bakteriemi Američanů, ukázalo se, že primitivní národy mají daleko pestřejší mikrobiom. Tendence ke vzniku autoimunitních nemocí je u civilizované části světa vyšší.

Můžu si narušit mikrobiom, když coby Evropan budu ve velkém jíst jídla typická například pro Asii?

Pokud budete hodně konzumovat pálivá jídla, obecně jednostrannou výživu s nižším příjmem vlákniny, určitě se vám změní. Pochopitelně největší vliv na střevní mikrobiom mají širokospektrální antibiotika, která ho decimují hlavně při opakovaném podávání.

Problém to je zejména u malých dětí, mikrobiom se jim může změnit na celý život. Může to mít za následek intoleranci některých jídel nebo třeba nesnášenlivost laktózy. Důležité je dávat antibiotika cíleně, důvodně a na co nejkratší možnou dobu.

Kterými potravinami mohu mikrobiom zlepšit a v jakém množství?

Vhodná je nevstřebatelná vláknina, i když i u ní se dá množství přehnat a způsobit břišní diskomfort a poruchy trávení. Doporučuje se 20 až 30 gramů vlákniny denně. Potom existuje rozpustná vláknina, která je mnohem výhodnější. Mezi potraviny, které ji obsahují, patří hrubozrnné pečivo, zelenina nebo citrusové plody.

Problém někdy je, že v našem ovoci, jako v hruškách, švestkách či jablkách, je hodně fruktózy, kterou někteří lidé nedokážou dobře strávit. Vhodné jsou i jogurty, lepší jsou ale kysané bez laktózy. Podpora pitím nealkoholického piva je holý mýtus.

Zmínil jste přínos pohybu. Co pro svůj mikrobiom mohu dále udělat?

Nedoporučil bych jednostrannou výživu typu veganství, vegetariánství nebo držení nenařízené bezlepkové diety, která se stala módní záležitostí. Mikrobiom souvisí i s domácím prostředím, v němž se pohybujeme. Bakterie se předávají v komunitách, pracovním kolektivu nebo v rodinách, kde se člověk stravuje a komunikuje s ostatními.

Jaká je souvislost mezi stavem mikrobiomu a rozvojem cukrovky?

Pokud se bavíme o cukrovce prvního typu, v tomto případě pro ni musí mít člověk genetickou predispozici, a pak se při narušení mikrobiomu může vyskytnout. Složení mikrobiomu má vliv na nadváhu, poměr bakterií u těchto jedinců je jiný než u lidí s normální tělesnou hmotností.

Je pravda, že porod císařským řezem ovlivňuje střevní mikrobiom?

Ukazuje se, že císařský řez je nadužíván, než jak to vychází ze zdravotní indikace. Je to komfort pro pacientku i porodníka. Novorozenec ale v porodním kanále matky polyká vaginální flóru, což vede k prvotnímu osídlení bakteriemi, například laktobacily v trávicím ústrojí, které pak brání vstupu patogenů do vnitřního prostředí.

Kdežto pokud žena rodí císařským řezem, do určité míry je trakt sterilní a tito novorozenci jsou náchylnější k infekcím.

Jaký je vztah mezi mikrobiomem a psychikou člověka vzhledem k tomu, že se ve střevech vytváří serotonin, takzvaný hormon dobré nálady?

Intenzivně se to zkoumá. Někteří pacienti s psychickými problémy mají odlišné složení mikrobiomu. Serotonin se krví dostává do mozku, pokud je ale jeho produkce nedostatečná, může to způsobovat vznik úzkostí či depresí. Také se ví, že změněný mikrobiom mají autističtí pacienti. K léčení těchto poruch například probiotiky nebo fekální terapií však nedochází.

Když zmiňujete fekální terapii čili transplantaci stolice – v jakém stadiu se její vývoj v současné době nachází?

Do roku 2013 šlo spíše o raritu. Pak jeden z nejprestižnějších lékařských časopisů The New England Journal of Medicine publikoval studii zaměřenou na účinnost fekální transplantace v porovnání s antibiotickými léky u starších pacientů, kteří měli opakovanou infekci bakterie Clostridium difficile, která způsobuje těžké průjmy.

Výzkum byl předčasně přerušen, protože u těch, co podstoupili transplantaci, se infekce už nikdy nevrátila. Efektivita této metody u jiných diagnóz je ale stále sporná. Myslím si, že potenciál fekální terapie je do budoucna.

S menšími či většími střevními obtížemi se v průběhu života setká každý. Co by pro mě mělo být signálem k návštěvě specialisty?

Samozřejmě každého z nás občas bolí břicho, protože udělá dietní chybu. Důvodem může být i stres nebo cestování. Pokud jde o krátkodobé potíže s jasným vysvětlením, nemusí pacient nikam na vyšetření.

Pokud jde o dlouhodobé problémy, mezníkem jsou tři až čtyři týdny, specialistu by vyhledat měl. Pak jsou alarmující příznaky, a to silné bolesti v břiše křečovitého charakteru, krvácení z konečníku, výrazný váhový úbytek a horečky.

Která diagnóza u vašich pacientů s chronickým onemocněním na klinice teď převažuje?

Naše oddělení se zaměřuje pouze na dvě nemoci – Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu. Obě jsou na vzestupu, v současnosti se v Česku eviduje okolo 70 tisíc pacientů s těmito diagnózami.

Výhled v ekonomicky vyvinutých zemích, například Kanadě, je, že v letech 2030 až 2035 by těmito trávicími chorobami mělo být postiženo jedno procento obyvatelstva. Trend je, že klesá počet infekcí trávicího ústrojí a naopak přibývají nemoci autoimunitního charakteru.