Co na vás prozradí, že máte nezdravý vztah k jídlu

Doslova nepřeberné množství tipů a nápadů, jak se stravovat lépe, zdravě, jakou držet dietu, co jíst a nejíst, jak moct jíst. Zprávy podobného typu jsou dostupné téměř kdekoli, není se tak čemu divit, když z toho někoho přepadne úzkost.

A právě taková úzkost je pro zdravé stravování poměrně nebezpečná. Nejenže vám po určitém čase sebere potěšení, které byste měli z jídla mít, ale přidá k tomu často i stres. Ten výrazně narušuje signály chuti k jídlu, stejně jako schopnost činit v tomto ohledu opravdu správná rozhodnutí, uvádí psycholožka a nutriční poradkyně Lisa Newmanová, která se specializuje na pomoc ženám, jež chtějí ukončit nejen nepříznivé jo-jo efekty spojené s hubnutím.

Zmíněný stres pak může vyvolat i různé gastrointestinální potíže. V závažnějších případech se lidé mohou kvůli strachu z neomezeného přístupu k jídlu začít vyhýbat jakýmkoli večírkům či větším akcím, kde nemohou své chutě kontrolovat.

Dalším ze znaků, že nemáte až tak zdravý přístup k jídlu, je častá nejistota ohledně toho, kolik toho sníst, případně co vůbec jíst.

Pokud se kdekoli trápíte dlouhou dobu s vybíráním toho „správného“ jídla nebo u sebe nepoznáte, kdy už máte dost, je to nejspíš tím, že jste odpojeni od svého těla. Takový stav podle odbornice nastává, když jste příliš bombardováni dietními radami, a „tipy a limity v nich uváděné si podvědomě ukládáte do mysli“.

Výsledkem pak bývají časté stavy - buď budete hladoví, nebo naopak přejedení, nebo si jednoduše vyberete něco, co jste ani nechtěli.

Během života jako houby nasáváte informace o tom, co je podle někoho zdravé, podle jiných nezdravé, stejně tak sbíráte vlastní zkušenosti s různými jídly. To všechno pak může od dětství do dospělosti vyústit v tzv. vybíravé stravování, které je charakterizováno neschopností experimentovat nebo se alespoň částečně odchýlit od určité vybrané skupiny potravin.

V méně závažné formě to dotyčnému ubírá možnost skutečně si vychutnávat různé pokrmy, v extrémních případech pak může vyřazení určitých živin vést až k fyzickému onemocnění.

V nejextrémnější formě může dojít na tzv. restriktivní poruchu příjmu potravy, která se projevuje konzumací velmi omezené škály jídel. Může se projevit v jakémkoli věku.

Dalším z projevů, které signalizují nezdravý vztah k jídlu a úzkost s tím spojenou, jsou rozdílné návyky, jak se stravujete doma a jak na veřejnosti.

Je jedno, jaké důvody za tím jsou – jestli jen nechcete před ostatními ukazovat, že jíte něco špatného, nebo zrovna jen „nemáte chuť“ –, jakmile se nutíte dělat na veřejnosti cokoli jinak než doma, je v tom zakořeněn hlubší problém, který je třeba co nejdříve řešit.

Stravovat se zdravě je rozhodně prospěšné, ale i v tomto případě platí, že nic se nemá přehánět. Jakékoli extrémy jsou známkami dysfunkce.

Navíc ne každé jídlo musí být objektivně „zdravé“. Můžete si dovolit i řadu potravin, které budete konzumovat čistě pro potěšení a jejichž konzumace nemusí v přiměřeném množství znamenat vůbec žádný problém.

Už jeden ze zmíněných problémů, natož pak všechny dohromady, znamená, že zvládání běžného stravování se vymklo kontrole, což je známkou neuspořádaného stravování. To nemusí být základem pro oficiální stanovení diagnózy některé z vážných poruch příjmu potravy, ale rozhodně to neznamená, že to samo o sobě nemůže i tak napáchat velkou škodu na zdraví.

Poruchy příjmu potravy představují už řadu let celosvětově velký problém. Bohužel se také ukázalo, že pandemie covidu-19 se na tom výrazně podepsala, ve špatném slova smyslu, a dětských i dospělých pacientů, kteří se s podobnými potížemi byli nuceni léčit, výrazně přibylo – jak ukazují nejen data například ze Severní Ameriky, ale i Nového Zélandu či Evropy.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Psychologické poradny, Poradenství v oblasti výživy