Hlavní obsah

Pohodlí zabíjí srdce i mozek

Novinky, Petr Veselý

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Lidstvo zemře na lenost. Podle výzkumu Světové zdravotnické organizace nebývá v Evropě třetina každodenních jízd autem delších než tři kilometry. A polovina jich není delších jak pět kilometrů.

Foto: Tomáš Sedlák B.Th.

Skupina Sourozenci

Článek

Když se podíváte do jiných statistik, zjistíte, že 25 procent lidí v zemích Evropy se nevěnuje žádnému aktivnímu pohybu a 30 procent se o nějaký sice pokouší, ale na jejich těle se to nijak neprojeví. Stále víc žijeme vsedě. A jako by to nestačilo, stále víc se stresujeme a přejídáme.

Nejvíc umíráme na infarkty a mrtvice

Statistiky životu nebezpečných nemocí vedou infarkty a mrtvice. Vytrvale přibývají. Na začátku osmdesátých let zaznamenali například v USA 1,2 miliónu infarktů, ale v polovině devadesátých let to bylo už 5,5 miliónu.

Vedle cévních onemocnění dramaticky roste také výskyt cukrovky. A není náhodou ani to, že obezita, která je jedním z největších rizikových faktorů pro vznik celé řady chorob (včetně cévních nemocí i cukrovky), nabyla hrozivých rozměrů epidemie. Na poplach před ní bije i Světová zdravotnická organizace.

Jako droga

Recept na infarkt, mrtvice a další civilizační choroby se zdá být jednoduchý:

* dopřejeme tělu dostatek pestrého pohybu

* dodáme tělu kvalitní palivo (racionální strava doplněná o potravinové doplňky)

* a umožníme mu správnou životosprávu, tedy kvalitní způsob života

Jenže zkuste lidi přesvědčit, aby se vzdali pohodlí a dobrot, na které si zvykli. Ocitnete se v roli člověka, který má odnaučit silného kuřáka kouřit. Navíc kolem toho, jaký pohyb je pro člověka vlastně nejlepší, není dodnes docela jasno.

Nejlepší sport? Nebýt líný!

Posilovny, fitcentra a tělocvičny se staly chrámy moderní doby. Ale dělá žena, která cvičí třeba aerobik, pro sebe skutečně to nejlepší? Odborníci z Cooperova institutu pro výzkum aerobiku v texaském Dallasu zjistili zvláštní věc. Dva roky sledovali dvě skupiny 235 lidí.

Pro první připravili cvičení na zlepšení kondice a zároveň jako prevenci proti civilizačním chorobám. Druhá skupina neměla být jenom pohodlná. To znamenalo, že měla chodit do schodů a nevozit se výtahem, do práce jít kus pěšky (třeba z předposlední stanice autobusu), na zahradě posekat trávu, prostě se víc přirozeně pohybovat.

Když vědci po dvou letech vyhodnotili výsledky nejrůznějších testů a vyšetření, byla na tom druhá skupina lépe než ta první. Ukázalo se, že nepřirozené a trochu jednostranně zaměřené pohybové programy nemají na tělo tak pozitivní efekt jako přirozený a přiměřený pohyb.

Chůze prodlužuje život

Není náhodou, že lékaři pacientům doporučují rychlou chůzi a plavání. Podle renomovaného lékařského časopisu The New England Journal of Medicine může lidem nad 60 let každodenní půlhodinka svižnější chůze prodloužit život až o polovinu a riziko mrtvice sníží téměř o dvacet, infarktu až o padesát procent.

K běhu po čtyřicítce nebo k jízdě na kole už mají řadu výhrad. Nemluvě třeba o módním tenisu, který tělo zatěžuje nerovnoměrně a prudké změny pohybu hrozí poškozením šlach, kloubů nebo měkkých tkání. Ale i tenis je pro naše celkové zdraví neporovnatelně lepší variantou než sledování televize.

Lékaři se shodují, že u sportu a dalších pohybových aktivit je nakonec asi nejdůležitější to, aby nás těšily a odpočinuli jsme si u nich. Tělesně i duševně.

Kvalitní palivo

I když se pohyb zdá být skvělým lékem bez vedlejších účinků, který pomáhá u spousty zdravotních potíží, není všelékem. Člověk, který podává mimořádný výkon, potřebuje vedle dobré kondice také mimořádně kvalitní palivo.

To však má háček. Kdybychom totiž měli získat denní dávky všech důležitých vitamínů, minerálů a vlákniny jenom z ovoce, zeleniny a spol., museli bychom tyto potraviny konzumovat v takových dávkách, že by zřejmě nebylo reálné takové množství každý den spořádat. Třeba dospělý muž by měl sníst 0,6-0,8 kg ovoce a zeleniny denně jako dostatečnou prevenci proti kardiovaskulárním chorobám.

A protože u nás není snadné ani to, abychom přiblížili náš jídelníček středomořské stravě, jejíž konzumenti mívají nízký výskyt chorob krevního oběhu, má smysl kupovat kvalitní polyvitaminové přípravky s minerály a další potravinové doplňky. Některé z nich jsou určeny přímo na podporu kardiovaskulárního systému. V čem vám mohou prospět, o tom je dobré se poradit s lékařem nebo s lékárníkem.

Když se pro některý rozhodnete, zdá se mi výhodné znásobit jeho pozitivní vliv na naše zdraví právě kombinací s pestrým pohybem a dobrou životosprávou.

Reklama

Související témata:

Související články

Zeleninové šťávy prospívají zdraví

Toužíte po srovnání metabolismu, redukci váhy, zlepšení pleti, vlasů a nehtů ? Chcete se zbavit alergií, zácpy, cukrovky, artritidy, žlučových kamenů, akné...

Boj s celulitidou nikdy nekončí

Krémy na celulitidu se dobře prodávají, ale očekávat od nich, že vám tuto poruchu nějak radikálně zlepší, je naivní. Celulitida totiž není poruchou...

Češi jsou čtvrtí nejtlustší v Evropě

Česká republika zaujímá v Evropě čtvrtou příčku nejtlustšího národa. Před námi jsou jen Jugoslávci, Řekové a Rumuni. Novinářům to řekl v úterý docent Vojtěch...

Výběr článků

Načítám