Článek
Někdy jsou totiž složky potravin uváděny pod souhrnnými názvy. V České republice i v zemích EU se totiž při označování složek potraviny používá tzv. 25% pravidlo. U složky potraviny, která se skládá ze dvou a více složek, se uvádějí v závorce názvy těchto složek řazené sestupně podle hmotnosti podílů. Činí-li tato celá složka méně než 25 % hmotnosti potraviny, uvádějí se pouze nutričně významné látky.
Používání 25% pravidla může způsobit, že se některé alergeny mohou v potravině vyskytovat, aniž jsou na obalu uvedeny. I toto minimální množství však stačí k vyvolání alergické reakce. Vzhledem k tomu, že skryté alergeny se často vyskytují v čokoládách, čokoládových bonbónech, nanucích a oplatkách, tedy v potravinách, které konzumují hlavně děti, měli by si výrobci uvědomit závažnost tohoto problému.
Výrobce by měl alergenní látku uvést ve složení nebo přímo v názvu výrobku, anebo na obal dát upozornění, které musí spotřebitele informovat o zdravotním riziku vyplývajícím z přítomnosti látek vyvolávajících u citlivých osob alergické reakce.
Forma zdravotního upozornění není dána, ale za přijatelné řešení lze považovat tzv. preventivní upozornění na možný obsah alergenu. Příkladem je třeba upozornění, že výrobek může obsahovat stopy arašídů. Častou chybou výrobců také bývá, že zahrnou arašídy pod pojem ořechy. Arašídy ve skutečnosti nejsou pravé ořechy.
Jak se značí
Na obalech potravin se v současné době objevuje mnoho forem preventivního označování, např. "může obsahovat", "může obsahovat stopová množství", "vyrobeno za použití", "výrobek může obsahovat stopy". Větší uniformita těchto upozornění a stanovení pravidel pro jejich používání by pomohly chránit spotřebitele před zavádějícími a klamavými údaji.
Preventivní označování však nese jedno riziko. Výrobce by v rámci vlastní ochrany mohl začít používat preventivní upozornění na všech potravinách a alergický spotřebitel by neměl co jíst. Zatím bohužel forma upozornění není dána žádným předpisem. A to nejen u nás, ale ani v rámci zemí EU.
| Co je Codex Alimentarius? |
| Jde o mezinárodní a mezivládní orgán, který se podílí na tvorbě norem pro zdravotní nezávadnost potravin a normách pro ochranu spotřebitelů a usnadnění světového obchodu s potravinami. |
První seznam
Trochu jiná situace je v normách mezinárodní organizace Codex Alimentarius. V roce 1993 Výbor Codex Alimentarius pro označování vypracoval pracovní dokumentaci na uznávání potenciálních alergenů v potravinách.
Spolupracovali na ní odborníci na potravinové alergie z Norska, Finska, Švédska, Islandu a Technického konzultačního střediska FAO (Food Agriculture Organisation) při setkání v Římě. Byl vypracován seznam potravin a složek, které musí být na obalu deklarovány VŽDY:
Spolupracovali na ní odborníci na potravinové alergie z Norska, Finska, Švédska, Islandu a Technického konzultačního střediska FAO (Food Agriculture Organisation) při setkání v Římě. Byl vypracován seznam potravin a složek, které musí být na obalu deklarovány VŽDY: * obiloviny obsahující gluten - pšenice, žito, ječmen, oves, špalda a jejich hybridy
Spolupracovali na ní odborníci na potravinové alergie z Norska, Finska, Švédska, Islandu a Technického konzultačního střediska FAO (Food Agriculture Organisation) při setkání v Římě. Byl vypracován seznam potravin a složek, které musí být na obalu deklarovány VŽDY: * obiloviny obsahující gluten - pšenice, žito, ječmen, oves, špalda a jejich hybridy * korýši a výrobky z nich
Spolupracovali na ní odborníci na potravinové alergie z Norska, Finska, Švédska, Islandu a Technického konzultačního střediska FAO (Food Agriculture Organisation) při setkání v Římě. Byl vypracován seznam potravin a složek, které musí být na obalu deklarovány VŽDY: * obiloviny obsahující gluten - pšenice, žito, ječmen, oves, špalda a jejich hybridy * korýši a výrobky z nich * vejce a výrobky z vajec * ryby a výrobky z ryb
Spolupracovali na ní odborníci na potravinové alergie z Norska, Finska, Švédska, Islandu a Technického konzultačního střediska FAO (Food Agriculture Organisation) při setkání v Římě. Byl vypracován seznam potravin a složek, které musí být na obalu deklarovány VŽDY: * obiloviny obsahující gluten - pšenice, žito, ječmen, oves, špalda a jejich hybridy * korýši a výrobky z nich * vejce a výrobky z vajec * ryby a výrobky z ryb * burské oříšky, sója a výrobky z nich
Spolupracovali na ní odborníci na potravinové alergie z Norska, Finska, Švédska, Islandu a Technického konzultačního střediska FAO (Food Agriculture Organisation) při setkání v Římě. Byl vypracován seznam potravin a složek, které musí být na obalu deklarovány VŽDY: * obiloviny obsahující gluten - pšenice, žito, ječmen, oves, špalda a jejich hybridy * korýši a výrobky z nich * vejce a výrobky z vajec * ryby a výrobky z ryb * burské oříšky, sója a výrobky z nich * mléko a mléčné výrobky včetně laktózy
Spolupracovali na ní odborníci na potravinové alergie z Norska, Finska, Švédska, Islandu a Technického konzultačního střediska FAO (Food Agriculture Organisation) při setkání v Římě. Byl vypracován seznam potravin a složek, které musí být na obalu deklarovány VŽDY: * obiloviny obsahující gluten - pšenice, žito, ječmen, oves, špalda a jejich hybridy * korýši a výrobky z nich * vejce a výrobky z vajec * ryby a výrobky z ryb * burské oříšky, sója a výrobky z nich * mléko a mléčné výrobky včetně laktózy * ořechy a výrobky z nich
* oxid siřičitý o koncentraci 10 mg/kg nebo více
Tento seznam byl Komisí Codex Alimentarius přijat v červnu 1999 jako konečný text. Další přidávání nebo ubírání látek do seznamu bude provádět Výbor Codex Alimentarius pro označování.
Aby byla spotřebitelům poskytnuta větší ochrana tím, že bude více látek deklarovaných na obalu, bylo v červnu 1999 přijato i tzv. 5% pravidlo místo dosavadního 25% pravidla. V EU se připravuje směrnice, v níž budou tyto skutečnosti zapracovány. Lze očekávat, že se podobná legislativa brzy objeví také v České republice.