Kamarádky různého věku si navzájem obohacují život

Nic proti mužům, vždyť co by byl život bez kamarádů. A faktem je, že se muži v posledních desetiletích opravdu stále víc snaží s respektem a vnímavostí nahlížet do ženského světa. Přesto, tak jako oni mezi sebou, i my to máme od přírody. Myslíme, jednáme i komunikujeme na podobných principech, řešíme stejné, mnohdy opravdu čistě ženské problémy. Naše empatie a vzájemné sdílení, jež vedle jiných vztahů k životu silně, doslova evolučně potřebujeme, nás posilují. Inspirujeme se, podporujeme.

I z výsledků mnoha vědeckých studií vyplývá to, co dobře víme – ženy si vzájemných blízkých přátelství cení, jsou ochotné je pěstovat a investovat do nich. A také je aktivně vyhledávat, když se ocitnou bez kamarádek. Ale ať už se to děje v jakémkoliv životním období, většinou tak nějak tíhneme k těm věkově nám blízkým.

Historicky přitom žili lidé v uskupeních s vícero generacemi a spoléhali na sebe kvůli přežití. Sdílení zkušeností a schopností získat zdroje bylo nezbytné. V moderní technologické společnosti jsou ale rodiny i komunity většinou rozdělené a těžit z takových blízkých vztahů už často nemůžeme ani v dětství, natož v dospělosti. A nejrůznější průzkumy i studie pak ukazují smutnou skutečnost – osamělost je fenomén, který celosvětově roste. Covidová pandemie problém ještě zesílila. Můžeme to ale změnit.

„Z mé první práce jsem si odnesla dlouholeté přátelství. Irena je o šestnáct let starší než já a prošla velice těžkými obdobími. Rozvodem, vážnou nemocí i předčasnou ztrátou obou rodičů,“ vypráví Petra s tím, že na ni udělalo velký dojem už jen to, jak všechno zvládla. Prostě proto, že se tak rozhodla.

„Nikdy nezapomenu, jak jsem si při jednom z prvních společných obědů vybírala deset minut z meníčka a Irena mi řekla: Ono na tom opravdu zas až tak nezáleží, zlato.“ Její zkušenosti, klid, umění řešit jen to podstatné, prkotiny házet za hlavu a žít tady a teď velmi obdivovala.

Se svými vrstevnicemi Petra v té době intenzivně probírala svůj románek s mladým mužem, který se nechtěl vázat, ale ani odejít. „Strašně jsme řešily, co jak myslel, kdy napíše, kdy nenapsal, jak ho dostat na další rande… Od Ireny jsem čekala, že mi poradí, abych se s ním rozešla. Překvapilo mě, když řekla: Ten chlápek dělá jen nutné minimum pro to, aby si tě udržel. Otázka je, jak dlouho na to budeš chtít přistupovat, když to není to, co sama chceš.“

Petra čekala buď odsuzování, nebo utěšování. „Ona ale situaci prostě zanalyzovala a řekla mi, že mám ještě věk na to, plácat se v nedořešených vztazích, že to není konec světa.“

Právě schopnost nahlížet věci z jiného úhlu a zasadit situaci do kontextu je něco, co se učíme s věkem. „Mnoho mladých žen se pochopitelně snaží najít sebe sama, což je naprosto normální. Ty starší už si jsou často jisté, kdo jsou a jak mají a chtějí přistupovat ke světu kolem sebe,“ podotýká koučka Iveta Novotná.

„Starší kamarádka nás spíš dokáže dostat do reality, pokud to potřebujeme. Může nabídnout pohled, který jsme si samy ještě nevybudovaly.“ S pár křížky na krku je pravděpodobné, že už nějaké komplikované muže potkala. Může sdílet i zkušenosti s mateřstvím, pracovními vztahy, odchodem dětí z domova, ale i menopauzou a mnoha dalšími záležitostmi, ve kterých budou vrstevnice většinou na stejné úrovni.

„Takové kamarádství může být příjemné i v tom, že se ženy nesrovnávají,“ upozorňuje odbornice. Sklouznout do nezdravého porovnávání se a k žárlivosti je snadné, zvlášť pokud nemáme dobré období. Těžko se nám dívá na stejně starou kamarádku, kterou právě povýšili, když stagnujeme v práci, stejně jako nám její zásnubní prsten může připomínat, že jsme čerstvě po rozchodu.

„Když se něco takového stane, máme tendenci si myslet, že všechno končí. Mít starší kamarádku, která podobnými situacemi prošla, pomůže vidět, že se takové věci dají nejen přežít, ale i úspěšně překonat,“ povzbuzuje koučka Olivia Jamesová.

Na první pohled se může zdát, že mezigenerační přátelství přinášejí víc plusů mladším ženám, ale to je opravdu jen zdání. Starší z kamarádek asi nepotřebuje takovou podporu a rady. Ale noví známí jsou příjemnou vzpruhou obecně, navíc s věkem se okruh přátel bohužel zužuje. Spřátelit se s někým mladším může být zajímavou životní změnou.

„Velký benefit mezigeneračních přátelství vidím v tom, že jsme najednou vystaveni typu myšlení, kterému nejsou nutně vystaveni naši vrstevníci,“ dodává k tomu expertka na přátelství Shasta Nelsonová. Jde o dobrý způsob, jak se úplně neztratit ve své bublině a mít možnost porozumět modernímu světu, který se s každou generací mění.

A naplňovat může i ono prosté sdílení zkušeností s těmi mladšími. „Lidské bytosti rády dávají. Dávat někomu naši moudrost a pozornost je dobrý pocit. Přidává to našemu životu na smysluplnosti a velmi to prospívá našemu duševnímu zdraví,“ vysvětluje Olivia Jamesová.

Pro starší ženy je to důležité i z fyziologického hlediska. Mladší kamarádka s jinou životní energií tu starší přirozeně vytrhuje z její rutiny, na niž s postupujícím věkem čím dál více spoléháme. Četné studie přitom naznačují, že takové vybočování ze zajetých kolejí je pro náš mozek doslova blahodárné – v tu chvíli se totiž náhle začínají zapojovat i jiné jeho části, které v rutině spí, a zvyšuje se i jeho činnost celkově.

Také jde o svého druhu omlazení. „Jak ženy stárnou, postupně ztrácejí vitalitu, která jim dodávala šťávu. Taková přátelství mohou ženě připomenout, že může být krásná v každém věku,“ dodává Karla Ivankovichová, expertka na psychologii zdraví.

S mladší kamarádkou může starší žena podnikat věci, které by ji s vrstevnicí ani nenapadly, v myšlení, vnímání i jednání se jí odemykají dveře, o kterých si třeba myslela, že už jsou dávno zavřené…

Právě odlišná perspektiva je podle klinické psycholožky a autorky knihy Best Friends Forever (Nejlepší přítel navždy) Irene Levineové tou největší výhodou mezigeneračních přátelství, ačkoli se nám to paradoxně může jevit jako největší nevýhoda.

„Oběma stranám to dělá život mnohem bohatší a je škoda, že lidé nejčastěji hledají přátelství s lidmi, kteří vypadají stejně jako oni. A tak si velice zužují možnosti. Pokud ale nezohledníte věk jako faktor, velice vám to rozšíří svět potenciálních přátel.“

V době, kdy řada lidí nemá interakci s jinými generacemi ani ve vlastní rodině, je takový přístup ještě důležitější. Dejte si tedy v práci kafe s kolegyní, kterou jste předtím jen zdvořile zdravily, protože „je přece starší“, pochvalte mladé sousedce ve vaší ulici nové šaty, zkuste si najít nějaký kurz či kroužek, kde se scházejí ženy různých generací, novou mladší nebo starší přítelkyni určitě můžete najít i při venčení pejska… Možností je spousta.

A možná to nejdůležitější na závěr – zapomeňte na předsudky! Lidé různých generací si často myslí, že pochopit „ty druhé“ je obtížné. Ovšem k tomu, aby se nám otevřel vhled do „jiných ženských světů“, stačí jen trocha otevřenosti, vstřícnosti a tolerance.

Opravdu velký přínos znamenají mezigenerační přátelství na pracovišti, a to samozřejmě jak mezi kolegyněmi, tak kolegy.