Jóga jako preventivní lék

MUDr. Roman Bednár, Ph. D., rehabilitační lékař z Fakultní nemocnice v Banské Bystrici, například vedl výzkum, který se týkal bolesti zad.

Vybral si pro něj skupinu sester z nemocnice. Jejich práce bývá náročná fyzicky a také psychicky, což se projevuje i u problémů se zády. Svaly vystresovaného člověka mají například větší sklon ke stažení. Také proto se snažil vybrat s kolegy takový druh cvičení, které by zlepšilo fyzickou kondici sester a zároveň je zbavilo psychického napětí. Zklidnilo je a uvolnilo. I to byl důvod, proč se rozhodli pro jógu.

Když se tým doktora Bednára zajímal na začátku výzkumu o to, jestli se zdravotní sestry věnují nějakým pohybovým aktivitám, které by se daly chápat jako prevence proti bolestem zad, zjistil, že 70 procent z nich chodí na nějaké cvičení. Nemělo ale na jejich zdravotní problémy žádný vliv – nebo jen minimální.

Rozhodl se proto, že vyzkouší sestavu cviků ze systému Jóga v denním životě, speciálně zaměřenou proti bolestem zad. „Po třech měsících pravidelného cvičení se u nich tyto bolesti snížily v průměru o 40 procent,“ říká MUDr. Bednár.

„Zlepšila se také pohyblivost jejich páteře a upravily nerovnováhy svalů. Ale nejzajímavější bylo to, že sestry chtěly ve cvičení pokračovat i tehdy, když studie skončila. S tím se při podobných výzkumech běžně nesetkáváme.“

I to je podle něj důkaz, že cvičení jógy považovaly za velký přínos. Dokonce takový, že v jejich nemocnici zavedli novinku. Všichni zaměstnanci si můžou přijít jednou týdně zdarma zacvičit. O cvičení je mezi zdravotnickým personálem velký zájem.

Není náhoda, že v porovnání s běžnou populací mají zdravotníci kvůli stresu a zátěži z práce na směny vyšší sklon ke kouření i k pití alkoholu jako způsobu, jak uvolnit nahromaděné napětí. Nebo také k syndromu emočního vyhoření. Jóga je jednou z cest, jak efektivněji zvládat stresy a zároveň udržet tělo pevné i pružné. Také naučí člověka lépe vnímat pohyb a své tělo. Díky tomu jsou pak lidé schopni předcházet řadě problémů.

Víc se o tomto speciálně zaměřeném cvičení dozvíte z knihy Jóga proti bolestem zad, kterou snadno seženete na internetu. Najdete v ní i velmi cenné relaxační a dechové techniky.

MUDr. Martin Frolo, kardiolog z Martina, cvičí jógu dvacet let a poslední dva roky vede kurzy hypertoniků. Jde převážně o pacienty z kardiocentra Doc. MUDr. Štefana Farského, CSc., předsedy Slovenské ligy proti hypertenzi.

„Obvykle to jsou lidé, kteří vedle tabletek hledají ještě jiné způsoby, jak snížit svůj vysoký krevní tlak,“ vysvětluje doktor Frolo.

„Taky pochopili, že by život neměl být jenom honba za penězi. Víc si začali hlídat jídelníček, odpočinek nebo spánek. Díky józe mají šanci snížit množství léků, které užívají, a s nimi i případné vedlejší účinky. Výsledný efekt záleží obvykle na tom, jak často a jak intenzívně ji cvičí.“

Vzhledem k tomu, že pilulek obvykle užíváme s léty víc, protože cévy mají přirozený sklon věkem kornatět, můžeme podle doktora Frola považovat za úspěch i to, když se medikace v průběhu let nezvyšuje.

Psycholog, kouč a psychoterapeut Mgr. Petr Růžička doporučuje jógu svým klientům. Sám praktikuje systém Jóga v denním životě. Při terapii klientů využívá také dechová a relaxační cvičení, která z ní vycházejí. „Čím víc potřebujete relaxaci, tím méně se obvykle dokážete uvolnit,“ řekl.

„Zavřít oči a relaxovat, to je pro člověka, který zažívá velké stresy, skoro nemožné, protože se v tom stavu cítí ohrožený. Zavřít oči, to pro něj totiž znamená, že přestane mít pod kontrolou ten nebezpečný svět. A lehnout si na záda? Tím nastaví světu tu nejzranitelnější část těla, břicho. Proto můžeme začít s pouhými pěti minutami relaxace. A k té potřebné půlhodině se postupně propracovat.”

Při cvičení jógy lidé cíleně střídají například cviky v záklonu s nádechem a cviky v předklonu s výdechem. Tím stimulují střídavě sympatikus a parasympatikus. Jejich prostřednictvím pak zvyšují napětí a uvolnění těla. Trénují tak homeostatický aparát organismu. To vede ke stavu, kterému se v jógové terapii říká sanahana. Znamená nezdolnost, otužilost případně obrněnost. V něm je nevyvádějí z rovnováhy a z klidu výkyvy vnějšího prostředí, například stres.

„Svět je dnes postavený na výkonu,“ řekl mi Petr Růžička. „Pokud člověk nehospodaří dobře se silami a emocemi, může snadno trpět syndromem vyhoření nebo psychosomatickými nemocemi. Prevencí jsou dobré strategie, jak zvládat tlak, kterému jsme vystaveni. Ve stresu má člověk sklon sahat k rychlým, už vyzkoušeným řešením. Díky tomu se pak motá v začarovaném kruhu. Stres totiž brzdí jeho kreativitu a hledání nových, lepších řešení. Když je naopak uvolněný, nastartují se procesy, při kterých jako by uzdravoval sám sebe. Nejen na úrovni těla a psychiky, ale zlepšují se i jeho vztahy.“

Příkladem, jak taková terapie vypadá v praxi, může být jeden z jeho klientů: manažer, který pracoval 12 hodin denně, a přesto na práci potřeboval stále víc času. Hrozilo mu naprosté vyčerpání. Petr Růžička mu pomohl v tom, aby se zklidnil, uvolnil a změnil životní i pracovní priority. Ale také změnil pohled na to, co je pro něj v podnikání a v životě důležité.

Součástí jeho koučování byly i relaxační a dechové techniky, ale také takzvaná manažerská meditace. Přivedly muže k tomu, že začal věci vidět jinak. Pochopil třeba, že nemusí o všem rozhodovat jenom on. Naopak, může být užitečnější, když zkusí motivovat lidi tak, aby sami nalézali potřebná řešení. Postupem doby pracoval deset, osm a nakonec jen šest hodin denně. Po letech se znovu začal věnovat létání a dalším zálibám. Prostě si užíval život z úplně jiné, mnohem radostnější stránky. A v podnikání se mu dařilo stejně dobře, možná ještě o něco líp.

I pro samotného Petra Růžičku jsou každodenní jóga a meditace prostředky, jak si vyčistit hlavu a zvládat svoji práci. Jak věci lépe vnímat, víc jim rozumět a sám sebe někam posouvat.

Je pravda, že dynamické styly, jako je power jóga nebo aštanga jóga, můžou o něco zvýšit spalování kalorií. Hot a bikram jóga, které se cvičí za zvýšených teplot, sníží v těle množství tekutin a odpadních látek. Ale ani jednu z nich nelze brát jako metodu na hubnutí.

„Pokud jde o přebytečná kila, pomůže nám jóga spíš v tom, abychom byli klidnější, vyrovnanější a neměli tak velký důvod se přejídat,“ říká instruktorka jógy Jarmila Kučmášová.

„Tedy abychom nepoužívali jídlo jako prostředek, který nám pomůže dosáhnout příjemných pocitů. Ty máme po správném cvičení, jež nás zharmonizuje. A pokud cvičíme průběžně, tak si je užíváme skoro pořád.“

Nejmenujeme pochopitelně všechny nemoci, kde může pomoci – důležité je uvědomit si, že jóga jako ucelený systém cvičení působí komplexně na celý organismus a jejím hlavním přínosem je harmonizace pochodů v těle.