Hlavní obsah

Na co hledět při výběru správného obutí u dětí

Novinky, das

Správné obutí u dětí sehrává velmi důležitou roli ve zdravém vývoji jejich nohou, ale i dalších částí pohybového aparátu. Podceňovat výběr bot se tak nemusí vyplatit. Hrozí jednak deformity chodidel, ale také trvalé změny na nohou a páteři, které se mohou projevit v podobě bolesti zad, kloubů, nejrůznějších blokád či skoliózy až za několik let.

Foto: Profimedia.cz

Výběr bot pro děti se nevyplácí podceňovat.

Článek

Noha dítěte roste velmi rychle, do pátého roku věku je to v průměru 15-18 mm za rok, u starších dětí 8-12 mm za stejné období. Mění se do délky, šířky i co do proporcí a růst často neprobíhá plynule. Vybrat tak dítěti správnou obuv není vůbec snadné.

Příliš krátká dětská bota deformuje prsty (kladívkové, drápovité prsty), příliš dlouhá má za následek zakopávání a neumožní správný odval a odraz nohy. Podobné je to i u šířky boty. V příliš široké botě noha klouže dopředu a prsty jsou poškozovány tlakem na obuv. Příliš úzká bota způsobuje otlaky, brání krevnímu oběhu a deformuje přední část nohy.

Při nákupu bot by tedy mělo být dítě vždy s vámi, aby si boty vždy řádně vyzkoušelo (obě boty, včetně chůze), a to pokud možno v odpoledních hodinách, kdy je noha nejobjemnější.

Pouhé ohmatání prstů v botě je nedostatečné, dítě prsty obvykle reflexně skrčí. Navíc citlivost na tlak a bolest na nohách je u menších dětí nižší, hůře také komunikují, vybírají očima a nakupování je často nebaví. Riziko volby nevhodné obuvi se tím zvyšuje.

U některých sportovních bot může být výborným pomocníkem označená stélka, kterou lze vyndat a která znázorňuje optimální velikost nohy do dané boty.

Na co dále dávat pozor při výběru dětských bot

Hmotnost - boty by měly být co nejlehčí. Dítě udělá za den až 20 000 kroků, proto mu nižší váha jeho obuvi usnadní chůzi i běhání.

Materiál svršku – obecně jsou vhodnější kvalitní přírodní materiály. Ideálním materiálem je přírodní useň, která je nejen měkká, prodyšná, absorbuje vlhkost, ale především se dokáže přirozeně přizpůsobit anatomickému tvaru nohy.

Tuto vlastnost postrádají materiály umělé, jako jsou např. koženky či dnes tolik oblíbené plasty. V lepším případě tato obuv způsobí otlaky, v horším např. kladívkové a drápovité prsty, vbočené palce či malíky apod.

Důležité je také hledět na fakt, že dětská noha se potí víc než u dospělého jedince, není-li tedy obuv z prodyšných materiálů, hrozí zde mnohem větší riziko vzniku mykóz, bradavic a dalších nepříjemných komplikací.

Střih svršku obuvi – správně zvolený střih svršku umožňuje dobrou fixaci nohy, drží pevně nohu vůči opatku a brání posunu nohy v botě. Boty se šněrováním, případně kvalitními suchými zipy nebo pásky s přezkami umožňují pevné ukotvení nohy. To platí i u přezůvek. Gumičky nohu tak dobře nefixují, vytahávají se a neumožňují nastavení délky.

Tvar a šíře špičky - dětská obuv má mít špičku zásadně kulatou nebo s rovnou vnitřní hranou a dostatečně širokou, aby byl možný volný pohyb prstů.

Zcela nevhodná je špička úzká, zašpičatělá, jíž se musí noha svým tvarem přizpůsobit, a vznikají deformity jako vbočené palce, malíky, překřížení prstů. Též je třeba zkontrolovat řešení švů uvnitř boty a upevnění jazyka, které mohou způsobit otlaky.

Stélka - vzhledem k tomu, že nejvíce se potící částí nohy je ploska, je třeba, aby stélka, zejména u uzavřené obuvi, byla vyrobena ze savého materiálu (textil, useň).

Stélka by měla být zároveň měkká, pružná, vyrobená tak, aby se její jednotlivé vrstvy neoddělovaly od sebe a neshrnovaly se v obuvi. Mezi stélkou a podešví by měla být pružná vrstva.

U dětí, které nosí ortopedické vložky, je dobré si všímat stélky, zda jde vyjmout. Tu lze nahradit ortopedickou vložkou, aniž by se podstatně zmenšil prostor v dětské botě.

Opatek (zadní část boty) - noha dítěte musí být v botě pevně fixována, aby nedocházelo k bočnímu pohybu paty. Chcete-li předejít vzniku deformit typu vbočených pat, plochonoží a dalším, kupujte minimálně menším dětem obuv výhradně s pevným, dostatečně dlouhým a vysokým opatkem.

Toto se týká nejen uzavřené obuvi, ale i obuvi sandálového typu a přezůvek. Dětem do 4 let je dobré kupovat obuv výhradně kotníčkovou, což opět platí i pro sandály a přezůvky.

Podešev – ze zdravotního hlediska je u podešve nejdůležitější ohebnost, a to v obou osách, aby umožňovala normální nášlap, odval a odraz nohy. Příliš tuhá podešev neumožňuje kontakt nohy s podložkou, a tím získávání správných podnětů pro správnou aktivitu a funkci nohy. Malé děti pak mají tendenci se pohybovat šouravě, bez zvedání pat.

Další neméně důležitou funkcí podešve je funkce tlumicí. Neustálými tvrdými dopady na asfalt, beton, dlažbu, ale např. i na dlaždice, plovoucí podlahy či parkety je noha zatěžována. Nárazy se potom přenášejí na klouby, vazivový aparát, kosti i další struktury celého těla.

Podpatek – měl by být pevný, anatomicky tvarovaný s maximální výškou 1,5 cm. Zcela nevhodné jsou boty na vysokém, úzkém či pouze úzkém podpatku, vhodné nejsou ani boty zcela bez podpatku.

Pro vývoj klenby je vhodné prodloužení podpatku na vnitřní straně boty, obuv tohoto typu je však na našem trhu vzácná.

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Reklama

Související články

Knihy, které dětem mohou zpříjemnit prázdniny

I dnešní děti dokáže kniha potěšit. Přestože nečtou tolik jako kdysi četli jejich rodiče a hlavně prarodiče, neznamená to, že je knihy nezajímají. Spíše je...

Výběr článků

Načítám