Jak naučit děti finanční gramotnosti? Začněte už ve školce

„Finanční gramotnosti dětí nejvíce bráníme my rodiče, když jim začneme dávat peníze a neseznámíme je s tím, jak s nimi pracovat. Stejně jako dospělí by děti měly rozdělovat peníze na tři hromádky - jedna pro každodenní režii, druhá pro radost a třetí na železnou rezervu, která znamená jistotu, ale může se stát i nádeníkem, který vydělává peníze a pomáhá nás finančně zabezpečovat,“ vysvětluje zakladatelka a autorka vzdělávacího konceptu Finance pro radost Marcela Hrubošová.

S výukou finanční gramotnosti by se přitom mělo začínat již v mateřské školce.

„Ve své práci se zaměřuji už na předškoláky, tedy pěti až šestileté děti, a jsou to neuvěřitelní obchodníci a parťáci do diskuze o financích. Čím později se děti o financích učí, tím více už do sebe dostaly vzorce chování a návyky z rodiny. Pokud jsou rodiče dlužníci, stávají se i děti takzvanými nevinnými dlužníky a nesou si do budoucna znalosti, které získaly od svých rodičů,“ upozorňuje Hrubošová.

Začněte tím, že dětem vysvětlíte smysl peněz i jejich vývoj. I s nejmenšími dětmi si můžete hrát na obchod - ať už budou „jakoby“ prodávat hračky, knížky nebo třeba provozovat doma kavárnu, naučí se směňovat věci za věci, zjistí, kolik peněz co stojí a jak dlouho trvá si peníze vydělat.

Nechte je také vyrábět si vlastní peníze včetně návrhů podle jejich fantazie, bavit je budou doplňovačky typu „namaluj bohatství“ a podobně.

Čím dříve děti pochopí koloběh peněz, tím lépe. „Vědět, odkud se peníze berou, že se z ničeho nic neobjevují v kapsách a peněženkách rodičů, by měly děti od útlého dětství. Stejně tak by měly vědět, že pokud člověk pracuje, zaplatí mu, a pokud nepracuje, tak ne,“ doporučuje finanční expertka Rachel Cruzeová.

Jedním ze základních doporučení odborníků je nedělat z peněz a z hospodaření s nimi záhadu. „Ze zkušenosti vím, že nejlepší způsob, jak naučit děti zacházet s penězi, je přizvat je k diskusím o rodinném rozpočtu,“ radí odborník na finance Leif Kristjansen.

„Aspoň uvidí, jak zodpovědně se stavíte k placení účtů a k problémům, které se v rámci financí řeší. Děti přirozeně napodobují rodiče, a tak začnou automaticky přemýšlet nad tím, jak se peníze utrácejí a jak to minimalizovat.“

U starších dětí skvěle fungují pokročilejší deskové hry, například Monopoly, Cestování po hradech a zámcích a spousta moderních strategických deskovek, jež u dětí školního věku rozvíjejí nejen myšlení, ale i finanční znalosti včetně schopnosti plánování.

Jako rodiče můžete zajít ještě dál a vysvětlovat dětem i další podrobnosti ze světa financí.

„Naši dceru učíme, že ekonomika se, podobně jako příroda, mění. Jednou se jí daří, pak zase ne a na obě tato období se dá včas připravit. Aktuálně odkládáním části úspor do fyzického zlata, stříbra nebo do bitcoinu. Vše je k dispozici třeba od 200 korun měsíčně. Je to něco, co rodinný rozpočet unese a až si děti začnou odkládat samy, zbyde jim dlouhodobě na zábavu i lepší budoucnost,“ popisuje Gabriela Milfortová ze společnosti Golden Gate, že i hra na investice u malých dětí zabírá.

Kdy začít s kapesným

Aby si mohly začít šetřit, je ovšem potřeba, aby měly děti nějaký příjem. Nejčastěji kapesné. Kdy s ním začít? V tomhle směru existuje hned několik doporučení. Zatímco někteří odborníci doporučují začít s kapesným hned od počátku školní docházky, jiní doporučují počkat až na druhý stupeň ZŠ.

„Jsem odpůrce kapesného od útlého věku. Děti vede k návyku, že něco dostávají, a nemusí proto nic velkého udělat. Zároveň vůbec nevědí, jak s kapesným pracovat. Jak si ho rozdělit, co si mohou dovolit za něj koupit a jak si vytvářet rezervu na pozdější příležitosti,“ říká Hrubošová a navrhuje dětem dávat kapesné až třeba od 14 let.

Zároveň je třeba dítěti vysvětlit, na co kapesné dostává, co si z něj bude povinně financovat, co bude mít pro radost a kolik si má dávat stranou, aby si začalo uvědomovat důležitost železné rezervy v pozdějším životě.

Výše kapesného proto záleží na výdajích, které na dítě chceme přenést, a na radostech, které mu chceme dopřát. Mělo by samozřejmě odrážet aktuální ceny zboží a služeb, které trh přináší včetně místa, kde dítě žije.

Když potom děti trochu vyrostou, je čas poslat je na brigádu, aby také poznaly, jak náročné je peníze vydělat a jak dlouho to může trvat. Podle Marcely Hrubošové je naprosto v pořádku poslat je poprvé alespoň na pár dní do práce klidně už ve 14 nebo 15 letech, pokud je na to dítě mentálně připravené, je schopné přijmout zodpovědnost, a činnost, kterou vykonává, odvést v kvalitě, za kterou jej protistrana bude ochotna skutečně zaplatit.

„Někdo je připraven už v 10 letech, jiný až později. Opět záleží na rodině, jak dítě vede a přenáší na něj zodpovědnost už v průběhu dětských let,“ dodává odbornice.

Zhruba ve stejné době, kdy dítě začne dostávat kapesné, nebo získá i jiný příjem, můžete mu klidně založit účet i s debetní kartou.

„První peníze bych dětem dávala vždy v hotovosti, aby se naučily s nimi hospodařit, rozdělovat je a těšit se z toho, že mají na radost i bohatství v pokladničce. Až budou mentálně připravené, pak jim na oblast povinných výdajů můžeme zřídit účet,“ radí Hrubošová.

Veďte je k samostatnosti

Učte děti, že v životě nic nedostanou zadarmo, aby si mohly koupit, co chtějí, budou muset vynaložit nějaké úsilí, a veďte je k tomu, aby se o sebe uměly postarat samy.

„Ještě dnes mi zvoní v uších, jak mi rodiče často opakovali, že od nich nedostanu ani auto, ani byt. Ale že investují do mě, do rozvoje mých schopností a dovedností, abych se dokázala v životě sama o sebe dobře postarat,“ popisuje svoji osobní zkušenost obchodní ředitelka agentury Creative Dock Gabriela Teissing.

Orientovat se ve financích může pomoci i to, že se děti učí finanční rozvaze tím, že si vedou záznamy o svých příjmech a výdajích. Naučí se tak vnímat ceny, slevy, kvalitu, množství a budou chtít své peníze utrácet efektivně.