Článek
Děti předškolního věku se s otázkou smrti vypořádají možná snáze než školáci. Starší děti už si k milovaným, blízkým příbuzným či dokonce kamarádům vytvořily vztah, jejž nedokážou ze dne na den utnout.
Je na rodičích či prarodičích, kteří přece jen mají ke svým ratolestem nejužší vztah, jakou formu zvolí. Určitě by měli zvolit hravější, jež nepovede ke smutku, pláči či depresi. Například věty typu "Babička k tobě bude přicházet ve snu a ty si s ní tak můžeš promluvit", "S dědou si můžeš popovídat u hrobečku, když mu neseme květinu", a podobně.
Když dinosaurům někdo umře
"O smrti a umírání se nám nechce mluvit a už vůbec o tom nechceme mluvit s dětmi. Ale děti se ptají a povídat si potřebují," připomíná Martina Špinková z hospicového sdružení Cesta domů.
Rodičům, učitelům a vychovatelům může pomoci knížka, již vydává sdružení Cesta domů, jmenuje se Když dinosaurům někdo umře. Autoři příběhy vyprávějí formou barevného komiksu.
"Knížka se nenásilně dotýká všech zásadních problémů, na které nejen děti, ale i my dospělí v této tabuizované oblasti narážíme a neumíme je řešit," napsala v úvodu knihy vrchní ředitelka sekce speciálního vzdělávání ministerstva školství Klára Laurenčíková.
Úvod knihy
Dinosaurům někdo umřel… Vám ne? Ale ano.
Naše rodiny vypadají velmi podobně. Nikdo nejsme na světě napořád a každý se v životě setkáváme s tím, že nám zemře někdo blízký.
Také děti se musejí vyrovnávat s naší konečností. Mají spousty otázek, plno starostí, krásných nápadů, umějí si opatrovat vzpomínky. Potřebují si o tom všem povídat a my velcí to často neumíme.
Bojíme se, jsme příliš smutní nebo prostě nevíme, odkud začít.
Knihu sepsali američtí manželé Laurie a Marc Brownovi. Společně vytvořili také publikace o tom, jak s dětmi mluvit o rozvodech, stěhování a zdraví. Knihu přeložila Martina Špinková.
