Dnešní děti žijí ve stresu, i kvůli špatné životosprávě a přetěžování u nich přibývá srdečních onemocnění

Akutní infarkt myokardu je u dětí velmi vzácný a riziko jeho vzniku do dvaceti let věku je extrémně nepravděpodobné, přesto je dodržování zdravého životního stylu důležité již od útlého dětství. „Změny na věnčitých tepnách totiž začínají již u teenagerů,“ upozorňuje dětský kardiolog Jiří Hostaša z pražského ambulantního centra Fakultní nemocnice v Motole.

Péče o dětské srdce je podobná jako o srdce dospělého. „Pokud nemá dítě vrozenou srdeční vadu, v péči o srdce není nic jinak než u dospělého. Platí obecná doporučení, kterými je racionální strava, pravidelná tělesná aktivita, umění vyvarovat se stresu a škodlivým a návykovým látkám, mezi které patří alkohol, cigarety a drogy. Děti by neměly konzumovat energetické nápoje. Dnes je až neuvěřitelné, kolik nápojů s obsahem cukru a kofeinu jsou děti schopné vypít. Vynechat by měly i větší množství doplňků stravy, což je v současné době také velký nešvar. Jedná se také o proteiny a o látky, kterými si děti chtějí dorovnat jídelníček vrcholového sportovce,“ varuje kardiolog.

Základem zdravého srdce je bezesporu sport na rekreační úrovni. Pravidelný pohyb, který dítě těší. Podle odborníka není pravdou, že by děti, které sportují, byly ohroženy nemocemi srdce, naopak sport srdci prospívá a pravidelnost zvlášť. Problém ale nastává u obézních dětí.

„Naštěstí se v poslední době o dětské obezitě a její prevenci začíná mluvit daleko více. Pediatři také u rizikové populace preventivně vyšetřují lipidové spektrum (cholesterol) a při preventivních kontrolách rovněž měří krevní tlak. Bohužel čím dál více obézních dětí vyžaduje farmakologickou léčbu hypertenze,“ upozorňuje Jiří Hostaša.

Druhým extrémem jsou pak často medializované kolapsy mladých sportovců, kteří jsou dlouhodobě přetěžováni. „U fotbalistů se kolapsy na hřišti určitě medializují v daleko větší míře než u ostatních sportů. Přitom zrovna fotbal je téměř jediný sport, kde dle doporučení UEFA má být prováděno celkem podrobné screeningové vyšetření srdce – zahrnuje EKG i echokardiografii,“ vysvětluje kardiolog.

Dobře provedený screening přitom dokáže významně snížit riziko náhlé srdeční zástavy. Bohužel existuje celá řada velmi vzácných onemocnění srdce, kterou screening neodhalí.

„Relativně časté jsou kolapsy z vyčerpání, dehydratace, minerálního rozvratu a přehřátí, ty se naštěstí dají dobře léčit, ale samozřejmě nejlepší je jim předcházet,“ doporučuje.

U nadaných mladých sportovců je proto tak důležité, aby s nimi rodiče každý rok z preventivních důvodů navštěvovali sportovního lékaře, který dokáže dítěti nejen pomoct vybrat vhodný sport, ale i tréninkovou zátěž.

V ČR se screening srdce zatím celoplošně provádí ve srovnání se světem v menší míře. Zcela ideální je, když kardiologické vyšetření podstoupí dítě s ambicemi k výkonnostnímu sportu ve věku kolem 12 let, jak to třeba doporučuje UEFA.

V tomto věku jsou většinou děti velmi dobře vyšetřitelné ultrazvukem i proto, že srdce je blíže hrudní stěně a navíc: děti ještě nemají tolik svalové hmoty a tuku. Je možné tedy zobrazit detailní srdeční anatomii bez použití invazivních metod.

Jiří Hostaša spatřuje problém v tom, že je v republice nedostatek dětských kardiologů, kteří často nemají na preventivní vyšetření kapacity a musí se věnovat pouze nemocným dětem.