Zástava dechu při spánku může být velmi nebezpečná. Pomoci mohou ve spánkové laboratoři

„Neměl jsem o ničem tušení. Přítelkyni to dost vyděsilo. Pomohli mi ve spánkové laboratoři, kde mi zachránili život i moji práci. Pokud bych usínal, nemohl bych řídit, bál bych se,“ popisuje čerstvý padesátník, který je řidičem z povolání.

Mezi typické příznaky spánkové apnoe přitom patří hlasité chrápání, opakované zástavy dechu během spánku, náhlé probouzení s pocitem dušení a výrazná denní únava či ospalost. Při zástavě dechu ve spánku přitom mozek přichází na několik vteřin o kyslík a nemocným tak může jít doslova o život. Pomoci jim mohou ve spánkových laboratořích, které ovšem praskají ve švech.

„Porucha dýchání ve spánku patří mezi častý, ale podceňovaný zdravotní problém. Riziko se zvyšuje s věkem a s rostoucí tělesnou hmotností, souvisí i s životním stylem,“ říká vedoucí lékařka spánkové laboratoře v Nemocnici Jablonec nad Nisou Hana Havlíková. Ta má ve své ordinaci desítky případů, a to i velmi těžkých. Například pacienty, kterým se zastavuje v noci při spánku dech i 80krát za hodinu, což už je velmi kritické.

„Mají velmi nekvalitní spánek, zvyšuje se jim krevní tlak a všechny orgány se kvůli zástavě poškozují. Navíc přitom dochází k těžkému odkysličení mozku, okysličení klesá až o 70 procent. V bdělém stavu by takovou ztrátu člověk nezvládl,“ vysvětluje lékařka a doplňuje, že velmi častými pacienty jsou třeba řidiči kamionů, kdy v tomto případě hraje významnou roli nepravidelnost jejich denního režimu.

Častěji ohrožení apnoe jsou ale i lidé s kratším krkem a také s tzv. ptačím profilem, menší čelistí, která je jakoby posunuta dozadu. V těchto případech nehraje roli, zda jsou štíhlí či obézní.

Léčení spánkové apnoe je u středně těžkých stavů možné pomocí přetlaků v již zmíněných spánkových laboratořích. Tam pacientům také provedou diagnózu s pomocí měřícího přístroje. Ten dostane domů na tři noci, kdy nasbírá data, která poté lékař analyzuje.

„Vyšetření měří průtok vzduchu nosem, okysličení krve, tepovou frekvenci, pohyby hrudníku i břicha, polohu těla i chrápání. Pokud se pacientovi potvrdí středně těžký nebo těžký syndrom spánkové apnoe, pozveme si ho na konzultaci, a pokud má o další léčbu zájem, zapůjčíme mu domů terapeutický přístroj,“ vysvětluje lékařka. U nejtěžších forem pak používání tohoto přístroje lidem pomůže vrátit se do běžného života bez větších omezení.

Pacienty do laboratoře posílají nejčastěji kardiologové, diabetologové nebo praktičtí lékaři. V jablonecké nemocnici, ale i na jiných místech v zemi, mají lidé možnost objednat se přímo i bez doporučení specialisty.

„O vyšetření je čím dál větší zájem. Když pak vidíme, že se při léčbě lidem zlepší spánek i celková kvalita života, je to velká motivace,“ dodává vrchní sestra jablonecké spánkové laboratoře Jaroslava Benešová.