Začala pylová sezona: Alergiků přibývá

V roce 1996 bylo v Česku přibližně 17 procent alergiků, o deset let později už 30 procent. Dramaticky přibylo především těch s alergickou rýmou, astmatem a atopickým ekzémem.

Aktuálně nějaká forma tohoto onemocnění trápí asi třetinu Čechů. Lékaři ale upozorňují, že řada z nich není nikde evidována, protože například sezonní rýmu neřeší nebo si jen koupí volně prodejné antihistaminikum, tedy lék tlumící projevy alergie.

Letošní sezona zatím podle lékařů začala standardně. „Při současném oteplení se v ovzduší zvýšilo množství pylů lísky a olše. Potíže aktuálně mohou mít také lidé přecitlivělí na pyl břízy, protože s ní tyto pyly zkříženě reagují,“ uvedl profesor Ilja Stříž, místopředseda České společnosti alergologie a klinické imunologie, a vysvětlil, že při zkřížené reakci imunitní systém nedokáže rozlišit podobné alergeny z různých rostlin, a tak reaguje na oba.

Postupně bude přibývat pylu tisu a cypřišovitých parkových rostlin, jako jsou túje nebo jalovec, později se přidají topoly. „Koncentrace vzdušných alergenů bude silně závislá na aktuálním počasí, ideální podmínky pro uvolňování pylu z olší a lísek jsou při teplejším, slunečném a větrném počasí,“ dodala docentka Pavlína Králíčková z Ústavu klinické imunologie a alergologie FN Hradec Králové.

I když imunologové zažívají největší nápor nemocných na jaře v době květu, přibývá lidí, jejichž potíže jsou celoroční. Řada alergiků má totiž problémy kvůli roztočům nebo plísním, a ty jsou všudypřítomné.

„Náš obor je velmi pestrý, protože se staráme nejen o nemocné s alergickou rýmou, ale také s astmatem, kopřivkami a dalšími typy alergií, třeba na léky či bodnutí hmyzem, a léčíme poruchy imunity v populaci, kterých významně přibývá,“ popsala Králíčková.

Nejvhodnější léčbou pylových alergií je takzvaná alergenová imunoterapie. V podstatě při ní jde o to, že si lidský organismus postupně zvyká na látky, které ho dráždí. „Pacientovi se podávají koncentrované pylové alergeny. A to podkožní injekcí, v rozpustných tabletách pod jazyk nebo v kapkách. V současnosti převažují tablety pod jazyk,“ popsal Stříž.

V pylové sezoně je pak nutné tlumit lokální alergický zánět. U některých pacientů stačí moderní antihistaminika. Od těch používaných před dvaceti patnácti lety se liší v tom, že již netlumí pozornost jako dříve.

Dalším stupněm jsou lokální kortikosteroidy. Ty byly dříve považovány za potenciálně nebezpečné, protože se podávaly ve velkých dávkách, dlouhodobě a nebyly dostatečně známé všechny jejich účinky na organismus. Teď jsou podle Stříže velmi bezpečné.

„U těch nejtěžších případů, kdy v nose vznikají polypy, které výrazně omezují dýchání, je možné použít biologickou léčbu. Ta se ale aplikuje na specializovaných fakultních pracovištích ORL a pro naprostou většinu pacientů s pylovou rýmou se nepředepisuje,“ dodal Stříž.