Článek
„V České republice bohužel neexistuje registr, který by shromažďoval aktuální počty alergiků. Ale porovnáme-li údaje z roku 1996 s posledními daty z roku 2011, stoupl počet alergických onemocnění v populaci ze sedmnácti na jednatřicet procent. To znamená téměř dvojnásobně. Nárůst výskytu astmatu je ještě dramatičtější, ten v posledních letech vyskočil trojnásobně,“ uvádí alergolog.
Nejenže alergií mezi námi přibývá, ale také se v čase mění a jejich projevy jsou agresivnější. Příčiny, proč se alergie objeví, jsou v podstatě dvě.
Genetika a změny klimatu
„Je-li jeden z rodičů alergik, riziko alergie u potomka je asi třicetiprocentní. Mají-li oba rodiče alergické potíže, pravděpodobnost projevů u dítěte je dvojnásobná. Významně negativní dopad má také vliv klimatických změn na složení biosféry. I v naší zeměpisné šířce už se potkáváme s alergeny, na něž jsme nebyli zvyklí. Lidé jsou také vystavováni jejich delšímu působení,“ vysvětluje docent Novosad.
„Mění se rovněž charakter jednotlivých alergenů. Na ty běžné se nalepí nečistoty z továren a výfuků a jsou pak daleko agresivnější. Klinické příznaky alergie jsou pak zpravidla intenzivnější a lidé potřebují dříve nasadit léky,“ dodává s tím, že nárůst počtu alergií je komplexní důsledek celé řady faktorů.
Diagnostika a léčba alergií probíhá u alergologa pomocí kožních a krevních testů na specifické IgE protilátky nebo provokačních testů. Léčí se antihistaminiky, kortikoidy, alergenovou imunoterapií (vakcínami), nově i biologickou léčbou.
„Potravinové alergie se řeší většinou u dětí. Tam je oprávněně velkým strašákem těžká anafylaktická reakce. Ale v dospělém věku je to spíš vzácnost. Při vyšetření většinou zjistíme, že pacient má namísto alergie potravinovou intoleranci – například laktózy,“ zdůrazňuje specialista.
„Častěji se dnes objevuje zkřížená alergická reaktivita. Imunitní systém postiženého se zcitliví (vytvoří specifické protilátky) například proti konkrétní bílkovině obsažené v pylu z břízy.
Anketa
Tyto protilátky pak interagují se strukturálně podobnou bílkovinou například v lískovém oříšku, jablku nebo třešni,“ vysvětluje alergolog a dodává: „Jiným příkladem jsou pacienti alergičtí na roztoče, kteří netolerují některé plody moře. Zkříženou alergickou reaktivitu známe i na latex a avokádo nebo banán.“
Anafylaxe často zabije
„Alergii můžeme popsat jako situaci, kdy imunitní systém, jenž má za úkol naše zdraví bránit, začne chybovat. Buď může pracovat méně, což se projeví jako imunodeficitní stav, tyto poruchy jsou ale poměrně vzácné.
Nebo, a to je drtivá většina případů, pracuje nadměrně a reaguje přecitlivěle. A to buď proti vlastním tkáním a orgánům (autoimunitní onemocnění), nebo proti podnětům zvenčí, což označujeme jako alergie,“ vysvětluje imunolog.
Jakmile narazíte na někoho s anafylaktickým šokem, musíte ho položit na záda. Dolní polovinu těla zvýšit, odstranit zdroje alergie a v co nejkratší době mu aplikovat adrenalin, který má v autoinjektoru v krabičce první pomoci.
Tou úplně nejvyostřenější reakcí je anafylaxe. Postižený začne otékat, svědí ho kůže, selhává mu srdce, kolabuje krevní oběh, až dojde k poruchám vědomí a šoku.
„Smrtnost v takových případech je vysoká. Léčba musí být okamžitá, ale rizika komplikací přetrvávají i hodiny až dny po vzniku reakce,“ varuje specialista.
ProŽeny.cz
„Člověk, který trpí alergií, by to v prvé řadě měl vědět sám. Pak by s tím mělo být obeznámeno jeho bezprostřední okolí. U sebe by měl vždy nosit kartičku alergika a balíček první pomoci,“ vyjmenovává odborník.
„Píchnout mu ho do svalu, nejlépe do stehna. Neleknout se, chvilku vydržet, než se látka dostane do těla. Pak místo rozmasírovat a volat záchranku. Následně se postiženému aplikují antihistaminika, kortikoidy v tabletách a pak je třeba inhalátorem, například ventolinem, roztáhnout dýchací cesty. To vše by měl mít ideálně u sebe,“ popisuje postup záchranný lékař.
Nejčastější alergie vyskytující se v Evropě
- Alergie na pyly (polinózy) – nejrozšířenější alergie v ČR je na trávy, pak na břízu, která často způsobuje zkřížené reakce s některými potravinami (jablka, třešně, ořechy), dále na ambrozii, pelyněk, jívy, lísky, olše.
- Alergie na zvířata – mezi nejsilnější patří alergie na kočky, následně na psy a hlodavce.
- Alergie na roztoče domácího prachu – je celoroční alergií, která se zhoršuje, když se více topí a méně větrá.
- Potravinové alergie – nejčastěji na mléko, vejce, ořechy (zejména lískové a arašídy), sóju, ryby, korýše, pšenici.
- Alergie na bodnutí hmyzem – včelou, vosou, sršněm.
- Alergie na léky – na penicilin a jiná antibiotika, některá anestetika nebo kontrastní látky.
Astma útočí v dětství
Astma je chronické onemocnění dýchacích cest. Může vzniknout v kterémkoli věku, ale nejčastěji propuká v dětství. Typická je pro něj dušnost provázená pískotem, tíhou na hrudi a dráždivým kašlem.
Na světě trpí astmatem asi 400 milionů lidí. Stalo se z něj vůbec nejčastější onemocnění dětí. Včasná diagnóza a léčba ale umožňují astma ve většině případů zvládat ambulantně. Nezřídka pak končí v nemocnici. I několikrát měsíčně zažívají tyto stavy nemocní těžkým astmatem.
Pokud jim nezabírají běžné léky – inhalační kortikosteroidy nebo bronchodilatační léky, může pomoci biologická léčba. K té se ale postižení dostanou pouze v centrech pro těžké astma, kde se aktuálně léčí biologickou terapií přibližně 1400 lidí. Jejich počet by však mohl být až desetinásobný.
Jako bych dýchal skrz brčko. Topím se, i když jsem na suchu. Na hrudníku mě nesnesitelně tíží. Mám černo před očima. Panikařím. Těmito slovy popisují lidé s těžkým astmatem chvíle, kdy procházejí záchvatem (exacerbací).
„Vybavuji si asi čtyřicetiletého pacienta, který se u nás léčil deset let. Od dětství trpěl těžkým astmatem a každý měsíc k němu jezdila záchranka, protože se dusil. Navíc měl po celém těle těžký atopický ekzém. Zúčastnil se tehdy klinické studie a byl jedním z prvních, kterému jsme nasadili biologickou léčbu,“ popisuje alergolog.
„Nemusí zabrat u každého, ale u něj měla léčba dramatický efekt. Téměř vymizela náhlá vzplanutí příznaků a úplně ustoupil ekzém. Diametrálně mu to změnilo kvalitu života. Nebojí se chodit ven, nic ho nesvědí,“ raduje se lékař.
V ČR žije až 850 tisíc astmatiků. Těžkou formou trpí zhruba každý desátý z nich. Existuje u nás patnáct Národních center pro těžké astma, která mají stále volné kapacity. Odborníci odhadují, že až 15 tisíc nemocných může být vhodných k biologické léčbě.
Včera
„Astma jsme jako zánětlivé onemocnění zaregistrovali zhruba před sto lety. V padesátých letech se začalo léčit kortikoidy, které jsou v léčbě pořád klíčové. Obecně je to protizánětlivý lék užívaný ve všech odvětvích medicíny. Při dlouhodobém systémovém podávání má ale řadu nežádoucích účinků,“ připomíná Jakub Novosad.
„Ale už od sedmdesátých let lékaři podávají kortikoidy inhalačně, což je daleko bezpečnější a přináší méně komplikací,“ doplňuje.
Dnes
„Postupně jsme začali chápat rozdíly v imunologické podstatě zánětu. Identifikovali jsme jednotlivé typy a nyní na ně umíme zacílit specifickou biologickou léčbu. Biologická terapie je na rozdíl od tabletových kortikoidů, jež můžeme označit za kobercový nálet na zánět, sniperem, který odstraní cíl a ostatní složky nechá nepoškozené,“ popisuje s tím, že četnost astmatických záchvatů u léčených klesla o polovinu, někdy dokonce úplně vymizely. Zdravotní pojišťovny dnes hradí těžkým astmatikům pět preparátů.
Zítra
Astma je v současnosti považováno za léčitelné, ale ne vyléčitelné onemocnění. Postižení i s kontrolovanou chorobou musí doživotně užívat léky. „Výzvou do budoucna bude nepochybně možnost cílenou léčbou poškozování dýchacích cest nejen zastavit, ale i zvrátit a uvést jejich dýchací cesty do stavu běžného pro zdravého člověka. Popřípadě, při včasném zahájení u rizikových nemocných, vzniku těžkého astmatu úplně zabránit,“ uvádí alergolog.
Nejběžnější projevy alergie se liší dle typu alergenu, ale často mají společné rysy
- Alergická rýma – objevuje se na jaře a v létě při kontaktu s pyly.
- Kašel a dechové obtíže – zejména v noci nebo po fyzické námaze. Zhoršují se při kontaktu s alergeny (zvířata, prach, pyl).
- Kožní projevy – ekzém, kopřivka a kontaktní dermatitidy (na kosmetiku a kovy).
- Reakce na potraviny – svědění v ústech a na jazyku, otok rtů nebo obličeje, nevolnost i průjem, vzácně i anafylaktický šok.
- Reakce na bodnutí hmyzem – zčervenání, otok a bolest v místě bodnutí jsou běžné. U alergiků dojde k rozsáhlému otoku, objeví se kopřivka, potíže s dýcháním, závratě, anafylaxe.
- Alergická reakce na léky – kožní vyrážka, svědění, horečka, bolesti kloubů, otoky, dechové potíže, anafylaxe.
Pokud se opakovaně objevují výše zmíněné příznaky, ať už v určitém ročním období, po kontaktu se zvířetem, potravinou nebo lékem, je vhodné navštívit praktického lékaře či alergologa.
