Článek
Půst je prastará praxe, která se objevuje v náboženských tradicích, lidové medicíně i moderním životním stylu. V posledních letech zažívá opětovnou renesanci. Málokdo si ale uvědomuje, že existuje mnoho druhů půstu. Ne každý je vhodný pro každého. Některé formy mohou tělu prospět, jiné mu naopak uškodit.
Půst by v žádném případě neměl být o tom, že člověk přestane jíst. „Jde o vědomý a řízený proces, během kterého tělo přepne z režimu přijímání energie na její využívání z vlastních zásob. Tento metabolický přepínač spouští kaskádu pozitivních reakcí, od aktivace opravných buněčných procesů, autophagie (přirozený buněčný proces, při kterém tělo rozkládá a recykluje poškozené nebo nepotřebné buněčné struktury - pozn. red.), přes úpravu hormonálního profilu až po imunitní a regenerační mechanismy,“ vysvětluje kouč a propagátor longevity Miro Skořepa.
Právě díky těmto komplexním účinkům se terapeutický půst stává předmětem zájmu nejen mezi vyznavači alternativní medicíny, ale i mezi lékaři, výživovými poradci a biohackery.
Nejde o hladovění, ale o strategické nastavení režimu, který umožní tělu odpočinout si od neustálého trávení, obnovit vnitřní rovnováhu a nastartovat regenerační procesy. Důležité je přitom zvolit vhodný typ půstu, který odpovídá individuálním potřebám, zdravotnímu stavu i životnímu stylu.
Jak začít?
Přerušovaný půst je ideální pro začátečníky. Jeho princip je jednoduchý - rozdělíte si den na dvě části. Do osmi nebo šestihodinového okna zařadíte všechna jídla, zbytek dne nejíte. V této době tělo vyčerpá zásoby glukózy a začne čerpat energii z tuků. Přidanými benefity je pak lepší kontrola glykemie, snížení průměrné hladiny inzulínu, více energie, lepší soustředění a kvalita spánku.