Střevní mikrobiom pod lupou: jak ovlivňuje trávení a přibírání na váze

Nejhustěji osídlenou oblastí jsou střeva. Právě zde žijí biliony mikroorganismů – převážně bakterie, ale také viry, kvasinky a další mikroskopické organismy. Složení mikrobiomu je u každého člověka do značné míry jedinečné a v průběhu života se proměňuje.

Mikrobiom se podílí na zpracování živin, podpoře střevní sliznice i na správném fungování imunitního systému. Jednoduché rozdělení na „dobré“ a „špatné“ bakterie nefunguje, klíčová je rovnováha, v níž každý druh hraje svou roli. Jakmile se tato rovnováha naruší, může se to projevit různě, od zažívacích potíží přes únavu až po změny nálady.

Zásadní přitom je, že mikrobiom není neměnný. Reaguje na složení stravy, kvalitu spánku i stres. Můžeme-li ovlivnit mikrobiom, dokážeme ovlivnit i své zdraví.

Možná to znáte: večer bez zjevného důvodu dostanete chuť na čokoládu. Nejde nutně jen o slabou vůli. Do určité míry se na těchto preferencích podílí mikrobiom. Složení střevního prostředí může nenápadně podporovat chuť na vybrané druhy potravin a tím ovlivňovat naše stravovací návyky. Střevní mikroorganismy se podílejí na regulaci látek, které mají dopad na nervový systém. Patří mezi ně i serotonin, často označovaný jako hormon dobré nálady.

To, jak tělo nakládá s energií z potravy, není dáno jen množstvím přijatých kalorií. Roli hraje i složení střevního mikrobiomu. Některé bakterie dokážou způsobit, že z potravy získáme více, nebo naopak méně energie. Vědci proto mluví o rozdílech v „efektivitě“ mikrobiomu.

U některých lidí se část energie z potravy jednoduše nevyužije, u jiných je naopak využita téměř beze zbytku. To může přispívat k tomu, že někdo přibírá snadněji než jiný, a to i při podobném jídelníčku. Nejde ale o jednoduchou rovnici. Nejvíc nakonec záleží na celkové životosprávě.

Mikrobiom nefunguje na principu jedné „zázračné“ potraviny. Spíš připomíná ekosystém, který potřebuje pestrost. Jinak na něj působí jablko, jinak obiloviny a jinak třeba dýně nebo mrkev. Pokud tělu dodáváme stále stejný typ vlákniny, podporujeme jen úzkou skupinu mikroorganismů – a tím si vytváříme méně rozmanité prostředí.

Velmi dobře působí fermentované potraviny. Kysané zelí, jogurty, kefír, kimči nebo nápoj z kombuchy přinášejí do našich střev živé bakterie a látky, které mohou podporovat střevní sliznici a přispívat k udržení rovnováhy.

Zajímavé je, že mikrobiom reaguje rychleji, než bychom čekali. Už během několika dnů dokáže změnit své složení podle toho, co jíme. To znamená, že ani krátkodobé výkyvy nejsou bez vlivu – ale zároveň platí, že návrat k pestřejšímu jídelníčku může situaci postupně zlepšit.

Rychlejší změny docílíme, sáhneme-li po doplňcích s probiotiky. Nejde přitom o dokonalost. Jednorázový výlet do fastfoodu mikrobiom nezničí, pokud jinak dostává to, co potřebuje. Dlouhodobě ale rozhoduje jednoduché pravidlo: čím pestřejší jídelníček, tím pestřejší vnitřní ekosystém – a tím odolnější organismus.

Jedním z největších zásahů do střevního mikrobiomu jsou antibiotika. Zachraňují životy, ale zároveň nerozlišují mezi škodlivými a prospěšnými bakteriemi. Už po několika dnech léčby se složení mikrobiomu výrazně mění a návrat do původního stavu může trvat týdny až měsíce. U některých lidí se přitom některé druhy bakterií ve střevech neobnoví vůbec.

Neméně výrazný dopad má strava. Průmyslově zpracované potraviny s dlouhou trvanlivostí sice vydrží měsíce bez známek zkažení, ale střevní mikroorganismy z nich mají jen omezený užitek. Do hry vstupuje i stres. Krátkodobě je přirozenou reakcí organismu, problémem je jeho chronická podoba. Dlouhodobá zátěž mění vnitřní prostředí těla způsobem, který rovnováze mikrobiomu nesvědčí.

Chceme-li rovnováhu mikrobiomu podpořit, můžeme sáhnout po probioticích ve formě výživových doplňků. Obsahují vybrané kmeny bakterií v definovaném množství a kvalitě, takže jejich složení je na rozdíl od běžných potravin přesně kontrolované. Při pravidelném užívání tak mohou být užitečným doplňkem péče o trávení i celkovou kondici organismu.