Článek
První obtíže se u Denisy objevily kolem pětadvacátého roku života. V té době se jednalo pouze o silnější bolesti hlavy, které se ale postupně stupňovaly. „Tehdy jsem ještě netušila, že jde o začátek dlouhé cesty, během které budu zkoušet všechno možné – a často mít pocit, že se vlastně nikam neposouvám,“ svěřila se Denisa.
Zlom nastal kolem třicátého věku, kdy se u ní migrény začaly objevovat častěji a v mnohem větší intenzitě. Záchvaty bolesti hlavy doprovázela nevolnost a zvracení. Byly dny, kdy dva dny jen ležela, nebyla schopná pracovat ani fungovat v běžném režimu. Migréna začala v jejím životě ovlivňovat úplně všechno - práci, volný čas, cestování i psychickou pohodu.
Zároveň se víc a víc setkávala s nepochopením od svého okolí. Migrénu stále hodně lidí vnímá jen jako obyčejnou bolest hlavy. Oporu ale měla ve své rodině. Na migrénu trpěla už i její maminka, tudíž i lékařům bylo hned jasné, že v případě Denisy sehrála velkou roli i genetika.
Hledání účinné pomoci
Na začátku Denisa o migréně neměla moc informací. Stejně jako její maminka neměla ani tušení, že již existuje nějaká moderní léčba, která by mohla pomoci. Více informací získala, až když se dostala ke specialistům.
Stejně jako mnoho dalších pacientů zkoušela různé způsoby léčby. Snažila se upravit životní styl, hlídala si pitný režim, snažila se hýbat a vyhýbat se spouštěčům. Dlouhodobě užívala léky - triptany, které jí alespoň částečně pomáhaly, hlavně s nevolností a zvracením. Samotnou bolest ale nikdy úplně neodstranily.
Vše se změnilo k lepšímu, když se dostala do péče specialisty na migrénu. Ten ji poslal na všechna potřebná vyšetření, včetně neurologického vyšetření, magnetické rezonance a EEG.
Migréna
- Migréna se může týkat každého. Ženy jí trpí přibližně třikrát častěji než muži.
- Nejčastěji se vyskytuje v produktivním věku mezi 18. a 40. rokem života.
- Významnou roli hraje genetika, hormonální změny a životní cyklus, onemocnění často souvisí i s menstruací, ovulací nebo klimakteriem.
- Migréna se projevuje silnou, typicky jednostrannou pulzující bolestí hlavy, často doprovázenou nevolností, zvracením a citlivostí na světlo, hluk nebo pachy.
- Častými spouštěči jsou faktory jako hlad, alkohol, stres či změna počasí.
- U některých pacientů záchvatům předchází tzv. aura (poruchy vidění v podobě barevných záblesků či slepé skvrny).
- Záchvat může trvat několik hodin až dní.
Na základě výsledků vyšetření jí neurolog doporučil cílenou léčbu, která neřeší jen bolest, ale samotný mechanismus migrény. Využívá například léky zaměřené na CGRP, neuropeptid, který hraje důležitou roli při vzniku migrény. Patří sem biologická léčba v podobě injekčních monoklonálních protilátek i novější cílené léky ve formě tablet označované jako gepanty. U vhodných pacientů mohou výrazně snížit počet i intenzitu záchvatů.
„Účinek se dostavil prakticky okamžitě. Od zahájení léčby jsem neměla jediný migrenózní záchvat. Po více než dvaceti letech jsem si poprvé troufla říct, že žiji bez migrény,“ svěřila se Novinkám Denisa, která dnes může opět normálně fungovat, pracovat, plánovat či cestovat, a to všechno bez neustálého strachu, že se objeví další záchvat migrény.
Úleva i pro blízké
Migréna nezasahuje do života jen samotných nemocných, ale i jejich nejbližších, a nejinak tomu bylo u Denisy. Všichni kolem ní viděli, jak ji bolest opakovaně vyřazuje z běžného života. Nikdy nemohla nic plánovat, protože záchvaty migrény se objevovaly zcela nečekaně a tedy bez možnosti jim nějak předcházet.
Nejhorší je, že navenek člověk vypadá zdravě, přestože uvnitř bojuje s extrémní bolestí. O to s větším nepochopením se poté setkává.
V současné době se Denisa cítí dobře a moc ráda by vzkázala všem lidem s migrénou, aby se nespokojili s tím, že se musí naučit s migrénou žít, a vyhledali pomoc neurologa zaměřujícího se na léčbu migrény. Ten je seznámí se všemi možnostmi léčby, včetně moderní cílené léčby, která dokáže u vhodných pacientů významně snížit počet záchvatů a v některých případech dokonce nemoc dostat pod kontrolu natolik, že se mohou vrátit k běžnému životu bez neustálého strachu z další migrény.
Pro nastavení správné léčby
Aby lékař mohl nastavit správnou léčbu, potřebuje vědět, kdy nejčastěji migréna přichází, jak dlouho trvá a co ji spouští. Pacienti by si proto měli vést kalendář bolestí hlavy s co nepřesnějšími záznamy záchvatů migrény. Z něho lze jednoduše vyčíst třeba kolísání hormonů, stres nebo změny počasí. Tento praktický nástroj pro sledování četnosti a průběhů záchvatů je dostupný na webu www.migrenanenitabu.cz, kde mohou pacienti najít také informace o možnostech léčby, otestovat si závažnost svého onemocnění nebo vyhledat nejbližší centrum pro léčbu bolesti hlavy.



