Pusťte si horor. Devět tipů, jak zvládnout úzkosti

Slova, která používáte, mohou výrazně ovlivnit váš vnitřní svět. Čím přesněji dokážete popsat své pocity, tím lépe se vyrovnáváte s životními obtížemi. Místo prostého konstatování, že jste „ve stresu“, můžete rozlišit, zda cítíte frustraci, úzkost, obavy nebo třeba existenciální zoufalství.

Této schopnosti rozlišovat mezi různými emocemi se říká emoční granularita (emotional granularity). Výzkumy naznačují, že přináší výhody jak pro duševní, tak pro fyzické zdraví.

Někteří vědci se domnívají, že by nám dokonce mohlo prospět seznámit se s tím, jak různé kultury pojmenovávají své emoce – mnohé z těchto výrazů totiž nemají přímý přeložitelný ekvivalent. Příkladem je finský pojem sisu, který označuje jakési „mimořádné odhodlání tváří v tvář nepřízni osudu“.

„Můžete si představit slova a koncepty, se kterými jsou emoce spojeny, jako nástroje pro život,“ řekla BBC neurovědkyně Lisa Feldman Barrettová z Northeastern University v Bostonu.

Slovo „úzkost“ (anxiety) má původ ve starověkých latinských a řeckých slovech označujících „dušení“ a „neklid“. Každý, kdo někdy zažil záchvat úzkosti, snadno pochopí, proč. Může se proto zdát zvláštní tvrdit, že takový stav může být člověku k něčemu dobrý.

Jenže právě to naznačují vědecké výzkumy. Pokud nejde o krajní, ochromující podobu úzkosti spojenou s úzkostnými poruchami, tedy uznávanými duševními onemocněními, může být úzkost zdrojem motivace, který aktivuje naši touhu po odměně i po sociálním kontaktu. Když jsme úzkostní, býváme také kreativnější a inovativnější. Náš mozek pracuje soustředěněji a efektivněji. Úzkost nás může dokonce přimět k vyšší produktivitě.

Jak ale tuto pozitivní stránku úzkosti využít? Vyžaduje to změnu způsobu uvažování. Takzvané „negativní“ emoce jsou často přirozenou reakcí na obtížné životní situace. Lidé, kteří dokážou přijmout a pochopit celé spektrum lidských emocí, mívají odolnější psychiku.

Místo toho, abyste tedy úzkost vnímali jako poplašný signál, kterého je nutné se za každou cenu zbavit, zkuste ji chápat jako nositele důležité informace a jako způsob, jak se organismus připravuje na výzvu. Například lidé, kteří se naučí pohlížet na svou úzkost jako na znamení, že jsou připraveni obstát v náročné situaci – nikoli jako na projev selhání nebo tísně –, podávají pod tlakem lepší výkony.

Některé techniky mohou pomoci proměnit úzkost v pozitivní hnací sílu. Patří mezi ně například přístup ke zdroji své úzkosti se zvědavostí namísto strachu a využití této energie ke stanovení smysluplných cílů.

Tuto strategii používají třeba herci, aby lépe zvládali trému; může pomoci při náročných zkouškách nebo při veřejném vystupování. Výzkumy také ukazují, že z dlouhodobého hlediska může přispět ke snížení rizika vyhoření.

Protože se naše obavy obvykle upínají spíše k budoucnosti než k minulosti, mohou nám pomoci zaměřit pozornost na přípravu a hledání řešení. Zároveň nás mohou motivovat k činům.

Výzkumy ukázaly, že obavy mohou být užitečné v celé řadě situací – od lepší přípravy na lesní požáry až po snahu přestat kouřit. Pokud se obáváte něčeho, co nemůžete příliš ovlivnit, může vám uvědomění této skutečnosti pomoci úzkost zmírnit.

Podle zdravotní psycholožky Kate Sweenyové z Kalifornské univerzity v Riverside je vhodný postup, jak obavy usměrnit a v případě potřeby je přesměrovat, následující:

Správná kniha může změnit váš život k lepšímu. Stačí otevřít její stránky a přenese vás na úplně jiné místo – do vzdálených zemí nebo dokonce do zcela jiných světů.

Lidé, kteří si pravidelně čtou pro radost, bývají méně vystresovaní, méně trpí depresemi a pocity osamělosti. Zároveň se cítí více propojeni s ostatními lidmi a mají větší sebevědomí.

Stále rozšířenější metodou je také biblioterapie, která spočívá v doporučení knihy přizpůsobené aktuální náladě nebo psychickým potížím konkrétního člověka. Jejím cílem, podle jedné studie, je „pomoci uklidnit, obnovit a povzbudit ztrápenou mysl“ a přispět ke zmírnění stresu a úzkosti.

Odborníci však upozorňují, že kniha není univerzálním lékem a nejlépe funguje v kombinaci s dalšími terapeutickými přístupy. Důležité je také vybírat pečlivě – špatně zvolená kniha v nevhodnou chvíli může člověku naopak přitížit.

A pokud nemáte čas otevřít knihu, zkuste si pustit některou ze svých oblíbených písní. Hudba má schopnost silně ovlivňovat naše emoce a dokáže téměř okamžitě změnit náladu. I zde ale platí, že je třeba vybírat opatrně. Zatímco správný druh hudby vám může zlepšit náladu, nevhodně zvolená hudba může mít i negativní dopad. Najděte si proto to, co funguje právě vám, radí BBC.

Výzkumy také ukazují, že pomáhá vědomě utvářet prostředí, ve kterém žijete. Pozitivní vliv může mít například obklopení se pokojovými rostlinami, pohled na fotografie zelené přírody nebo prohlížení snímků vašich blízkých.

Lekavé scény, děsiví zombie nebo přízračné postavy číhající ve stínech možná nezní jako ideální lék ve chvíli, kdy už se sami cítíte nervózní. Přesto může podle odborníků sledování hororu působit jako balzám na naše starosti.