Proč se stále vracíme k oblíbené hudbě z mládí? Mozek ji ukládá jinak

Není náhoda, že nás i po letech stále přitahuje hudba z dospívání. „Výzkumy ukazují, že skladby, které posloucháme v době, kdy se formuje naše identita, působí na mozek jinak než hudba objevená později. Mozek si melodie a texty z této doby pevně spojuje s emocemi a zásadními životními zážitky, a právě proto se k nim tak snadno vracíme,“ vysvětluje sociální pracovnice Danica Shinnová.

Odborníci tento jev označují jako reminiscence bump, tedy paměťový vrchol. Typicky se vztahuje k období zhruba mezi osmým a devětadvacátým rokem života, kdy prožíváme řadu zásadních „poprvé“ – první lásky a rozchody, stěhování, samostatné bydlení nebo nástup do práce. Mozek je v tomto věku stále ve vývoji a paměť je velmi úzce propojená s emocemi.

Hudba v tomto období často funguje jako ventil emocí i prostředek sebevyjádření. Lidé si skrze ni hledají vlastní identitu a vztah ke světu. Právě proto zůstávají skladby z dospívání v paměti tak hluboce zakořeněné a dokážou v nás i po letech vyvolat překvapivě živé obrazy minulosti.

Poslech oblíbené hudby z mládí navíc aktivuje v mozku centra spojená s pamětí a odměnou. „Při poslechu se uvolňují látky, jako dopamin a serotonin, které navozují příjemné pocity a pocit uspokojení,“ vysvětluje neurovědkyně Sarah Hennessyová. Hudba z této životní fáze je proto silně propojená s pozitivními emocemi a osobními prožitky.

Hennessyová se svým týmem se zaměřila také na to, jak hudba vyvolává nostalgii. Výsledky jejich výzkumu ukázaly, že paměťová a odměňovací centra mozku se aktivují pouze při poslechu skutečně oblíbené nostalgické písně, a tedy nikoli u skladeb, které jsou jí jen stylově podobné. Rozhodující tedy nejsou samotné hudební prvky, ale osobní vzpomínky a emoce, které si s konkrétní skladbou spojujeme.

Pokud se proto rádi vracíte k písním ze střední nebo vysoké školy, není důvod s tím přestávat. Hudba z mládí vám může dodat energii při domácích pracích, motivovat k pohybu nebo pomoci zmírnit stres a napětí. Je navíc snadno dostupná a pro mnoho lidí představuje jednoduchý nástroj, jak si během pár minut zlepšit náladu a „resetovat“ mysl.

Může to mít ale i negativní stránku. Nostalgie může někdy otevřít i bolestivější vzpomínky, například ztrátu blízkého člověka nebo náročné období života. Pokud hudba vyvolává spíše smutek než úlevu, je dobré si o tom promluvit s odborníkem, například s muzikoterapeutem, který pomůže s pocity pracovat zdravějším způsobem.