Proč jsou alergie každým rokem silnější? Jak klima, znečištění a životní styl mění alergickou sezonu

Nejde přitom jen o subjektivní dojem. Za zhoršováním alergií stojí souhra několika faktorů, od měnícího se klimatu, které prodlužuje pylovou sezonu, přes znečištěné ovzduší, jež dráždí dýchací cesty, až po moderní životní styl, který ovlivňuje náš imunitní systém. Společně vytvářejí prostředí, ve kterém mají alergie ideální podmínky k rozvoji, a to nejen u dětí, ale i u dospělých, kteří dříve žádné obtíže neměli.

Jedním z hlavních důvodů, proč jsou alergie silnější a trvají déle, je změna klimatu. Teplejší zimy a dřívější nástup jara způsobují, že rostliny začínají kvést dříve a pyl se ve vzduchu objevuje už v období, kdy na něj organismus nebyl v minulosti zvyklý. Zároveň se prodlužuje i samotná pylová sezona, protože teplé počasí přetrvává často až hluboko do podzimu.

Vyšší koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší navíc podporuje růst rostlin a zvyšuje produkci pylu. „Souvisí to především s tím, jak samčí pohlavní orgány rostlin, které produkují pyl, reagují na expozici oxidu uhličitého. S vysokými koncentracemi tohoto plynu v atmosféře si rostliny mohou dovolit spotřebovat méně energie na nasávání oxidu uhličitého pro fotosyntézu; místo toho tuto energii investují do produkce většího množství pylu,“ vysvětluje lékařka Neelima Tummala.

Některé studie ukazují, že pyl může být v těchto podmínkách agresivnější a alergennější, takže imunitní systém reaguje prudčeji než dříve. Pro alergiky to v praxi znamená více dní s obtížemi, silnější projevy a menší prostor pro úlevu.

Dalším významným faktorem je znečištěné ovzduší. Jemné prachové částice, výfukové plyny a další škodliviny dráždí sliznice dýchacích cest a činí je citlivějšími. Pokud se na takto oslabené sliznice naváže pyl, reakce imunitního systému bývá výraznější a intenzivnější.

Znečištění navíc může měnit samotnou strukturu pylových zrn, která se pak snadněji dostávají hluboko do plic. To je zvlášť problém ve městech, kde se pyl kombinuje se smogem, a alergické obtíže se zde často prolínají s astmatem nebo chronickými respiračními potížemi. Právě městští alergici tak mnohdy pociťují horší symptomy než lidé žijící v čistším prostředí.

Nezanedbatelnou roli hraje také způsob, jakým dnes žijeme. Nadměrná hygiena, menší kontakt s přírodou, jednostranná strava, stres a nedostatek spánku mohou ovlivňovat vývoj a funkci imunitního systému. Ten se pak může „splést“ a reagovat přehnaně na běžné látky, jako je pyl, prach nebo roztoči.

U dětí se stále častěji setkáváme s alergiemi, které se dříve objevovaly až v pozdějším věku. Zároveň ale přibývá i dospělých, u nichž se alergie rozvine až v průběhu života, bez předchozí anamnézy. Imunitní systém se tak dostává pod tlak nejen vlivem okolního prostředí, ale i kvůli dlouhodobému psychickému a fyzickému zatížení.

Souhra klimatických změn, znečištění a životního stylu vede k tomu, že alergie přestávají být krátkodobým sezonním nepohodlím a stávají se dlouhodobým zdravotním problémem, který ovlivňuje kvalitu života. Únava, poruchy spánku, potíže se soustředěním či snížený výkon jsou častými, ale méně viditelnými následky alergií.

„Sezonní alergie mohou také zhoršit předchozí onemocnění. Dlouhodobá alergická rýma může vyvolat závažný ekzém a respirační problémy, jako je chronický zánět dutin a astmatické záchvaty,“ upozorňuje alergolog Payel Gupta.

Právě proto je dnes důležité alergie nepodceňovat, včas je diagnostikovat a hledat způsoby, jak zmírnit jejich dopad, ať už úpravou prostředí, životního stylu, nebo cílenou léčbou.

Pro lidi, kteří mají horší a delší příznaky alergie, je dobré opět zvážit typ a dávkování léků na alergii. Najít správnou léčbu nebo nejlepší kombinaci těchto léků není vždy snadné. „Co funguje jednomu, nemusí fungovat druhému, takže vyzkoušet několik léků s různými dávkami a v různých časech dne je nejlepší způsob, jak zjistit, co je pro vás nejlepší,“ doporučuje Tummala.