Problémy s chodidly pomohou vyřešit podologové

Odborníci specializovaní na podologii s pedikérskou kvalifikací (vázaná řemeslná živnost pedikúra) poskytují neinvazivní ošetření a nezdravotnickou péči o nohy. Naproti tomu podiatrem bývá nazýván lékař specializující se na onemocnění a poranění nohou.

Podiatrie ale není v Česku uznanou lékařskou specializací, jako je tomu například v USA nebo Austrálii, kde má více než stoletou tradici. Podologové při komplikovanějších potížích nohou odesílají pacienta k lékařům na dermatologii, ortopedii nebo diabetologii. I u nás existují podiatrické ambulance, ty ale vždy přiléhají k diabetologickým centrům.

V souvislosti s péčí o nohy a chodidla je nejpodstatnější to, že jsme se o ně začali po mnoha dekádách zanedbávání starat.

„V posledních letech je zřetelný posun. Roste informovanost a s ní i zodpovědnější přístup lidí. Stále vyhledávají péči podologů více ženy, ať už z kosmetických důvodů, nebo z důvodu potřeby pedikérsko-podologického zásahu, který má vliv na zdraví,“ říká Jaroslav Fešar.

„Muži jsou opatrnější. Obrací se na nás, až když jim problém přeroste přes hlavu. Ale pak zjistí, že je celý ten proces fajn, a jsou v péči velmi důslední. Dnes přichází stále více mladších mužů a sportovců,“ dodává.

Za otevřením dveří provozovny podologa bývá nejčastěji problém zarůstajících nehtů, otlaky a otoky, které vedou ke kuřímu oku, plísně a změny na nehtech, kde v případě infekcí už je nutná i pomoc dermatologa. Dále praskliny na patách, zrohovatělá kůže a deformace nehtu.

„K deformaci, změně stavu nehtu, kdy se začne například stáčet do stran, dochází vlivem ztluštění nehtových plotének. Nehty ztloustnou kvůli plísňovému onemocnění nebo traumatizaci nehtu, například v nedobré botě či vinou špatného stříhání. Normální tloušťka nehtu je půl až jeden milimetr. Ale přijdou lidé, kteří mají nehet tlustý i půl centimetru. Takové nehty se pochopitelně špatně stříhají,“ odkazuje na nejčastější potíž podolog.

„Na principu ortodoncie (zubní rovnátka), což je má dřívější specializace, nasazujeme rovnátka i na takový nehet a měsíc co měsíc aparátek pravidelně aktivujeme, dokud se nehet nesrovná,“ popisuje metodu zvanou ortonyxie specialista.

V pokročilém stadiu dochází k odumírání tkáně (gangréně), po které už následuje jen amputace. „Během pandemie covidu se stávalo, že lidé přicházeli pozdě. Potíže řešili podomácku, chyběla včasná pedikérskopodologická intervence. Pět zdravotních pojišťoven začalo následně diabetikům částečně finančně kompenzovat pedikérské ošetření. A časem se ukázalo, že musí ve výsledku hradit méně komplikací. Nebojím se říci, že díky tomu došlo i k nižšímu počtu nutných amputací,“ neskrývá nadšení Jaroslav Fešar.

Nejen diabetici, ale i zdraví lidé podle specialisty nejčastěji dělají chybu v prevenci. Jakmile totiž navštíví odborníka, dozvědí se konkrétně, co nedělat.

„Opravdu mnoho lidí nosí nevhodnou obuv pro své nohy. Je těsná nebo úzká. Vpředu by bota měla mít půl až centimetr volného prostoru, aby prsty nenarážely při chůzi. Obuv musí být neklouzavá, prodyšná – v levných botách z asijských zemí se lidem často nadměrně potí nohy,“ vyjmenovává podolog.

Musíme být opatrní i pokud jde o módní trendy. „Já sám boso chůzi fandím. Zrovna mám na sobě barefootovou obuv. Ale jde vlastně o župánek bez jakékoli opory a direktivy pro lidi, kteří nemají vážné problémy s nohama. U dětí by měly být takové boty nošeny vždy po konzultaci s odborníkem, protože vůbec nepohlídají případnou dysbalanci, a tyto děti pak mohou po letech skončit u ortopeda,“ upozorňuje specialista s tím, že dětem naopak doporučuje při jakýchkoli potížích kontrolu u lékaře a zvážit spíše pevnou obuv a stélku.

„Nejsem nadšený z tlustých podrážek, které jsou nyní v módě nejen u sportovní obuvi. Noha v ní neprožívá žádný odval při chůzi a neskenuje terén. Nášlapy od paty po přední část chodidla jsou důležité. Tlustá podrážka noze nedovolí se chovat přirozeně, chodí pak roboticky,“ doplňuje.

Na otázku, zda patří ponožky do sandálů, se rozesměje. „Věčné české dilema. Z podologického hlediska chápu, že někteří lidé i v létě, v otevřené obuvi, chtějí mít měkký kontakt a předcházet oděrkám. Fanouškům ponožek bych je nerozmlouval, možná doporučil nízké nebo nějaké módní,“ míní podolog.

Obecně stojí Češi na světovém žebříčku v péči o nohy někde uprostřed. „Určitě už předbíháme některé země s minimem preventivní podologické péče. Ale například v Německu či Švýcarsku je na mnohem lepší úrovni. Když potkáte i staršího muže z těchto zemí, všimnete si, že je upravený, k čemuž patří perfektně ošetřené nehty na rukou i nohou,“ dodává Jaroslav Fešar.

Další chybou, které se Češi nejčastěji dopouštějí, je, že si bez edukace stříhají nehty sami. „Zkracují si nehty špatně a řeší to, až když je bolest nesnesitelná. Vždy se říkalo, že se mají nehty stříhat do roviny, ale to není úplně přesný popis, ze kterého pak pramení maléry,“ opravuje odborník. „Zavedl jsem do praxe termín ideální rovina.“

Na podologickou prevenci by měli docházet hlavně děti a senioři. „Dětem chybí pohybové aktivity, což se projevuje i na potížích s chodidly, takže je někdy rovnou odesíláme k ortopedovi. Častěji u nich najdeme také bradavice a plísně,“ upozorňuje podolog.

„Naopak senioři čelí změnám na kůži, ztrátě citlivosti, horší cirkulaci krve a vyživení nehtů, takže pravidelná kontrola je velmi žádoucí,“ dodává.

Jedna taková běžná kontrola skončila bojem o život. „Přišel pán, kterému se už na jiném pracovišti pokoušeli vyčistit nehet, na němž měl dle něj podlitinu. Jenže nehtový hematom lze snadno zaměnit s melanomem, což je nejnebezpečnější kožní nádor. S akutní urgencí jsem ho poslal za specialistou a na biopsii. Nebýt té návštěvy, mohlo to dopadnout špatně,“ popisuje nedávný případ Fešar.

„Jiná paní přišla plná studu se sedmicentimetrovým nehtem na palci. Na nehtu byly vidět i zářezy od pilky na železo. Ale jakmile začne narůstat takto zdeformovaný, takzvaný papouščí nehet, laik si s tím sám neporadí. Zbytečně se trápí,“ doplňuje.

Podologie jako specializovaný obor má kořeny hluboko v historii, ale v podobě, jak ji známe dnes, se začala formovat ve 20. století v Německu, Francii a Švýcarsku.

Lidé o nohy pečovali už ve starověku. Staří Egypťané a Řekové používali oleje, kameny, pilníky. Hippokratés (460–370 př. n. l.) popsal použití nožů a pilníků na odstranění ztvrdlé kůže a kuřích ok. Ve středověku nohy prostého lidu trpěly často infekcemi kvůli bosé chůzi a nedostatečné hygieně.

V Česku je podologie relativně nová specializace, která se začala rozvíjet až po roce 2000. Česká podologická společnost má stovky členů, kteří procházejí řadou vzdělávacích seminářů a nadstavbových kurzů.

„Naším úkolem je také rozvíjet spolupráci s lékaři a zdravotními pojišťovnami, aby mohla tato specializace dál růst,“ říká prezident společnosti.

„Mou vizí je, aby pedikérsko-podologická specializace vznikla jako nová profesní kvalifikace, k čemuž, jak věřím, v brzké době dojde. Ideální by bylo více pracovišť, kde je na jednom místě pacientům k dispozici pedikér a dermatolog, případně diabetolog.“