Článek
Na puchýře vezměte jehlu. Puchýř je zhmožděná tkáň, ve které se nashromáždila mezibuněčná tekutina, která „odpruží“ poraněné místo, aby ho ještě více nepoškozoval tlak. Také chrání proti mechanickým vlivům a vzniku infekce s následným zanícením rány. Proto puchýř nikdy nestrhávejte. Propíchnout ho a pak přelepit můžete, ale pokud vám nevadí, nechte ho být.
Ránu nepřikrývejte, na vzduchu se bude lépe hojit. Píchnutí nebo drobné říznutí lze nechat volně, ale větší poraněnou plochu určitě ne. Nejenže je to brána pro případnou kontaminaci bakteriemi, ale když poranění dráždíme pořád dokola při oblékání nebo obouvání, nemá prostor se hojit a děláme z něj stále akutní záležitost. Diabetici nebo jinak chronicky nemocní lidé by pak měli vyhledat lékaře s každým větším poraněním.
Kysličník patří do historie. Pamatujete si, jak to zašumělo, když jste odřené koleno ošetřili kysličníkem z lékárny? Šlo o reakci na spálení tkáně, proto je lepší se kysličníku vyhnout. Běžné poranění nejlépe ošetříte tak, že ho otřete antiseptickým roztokem s jódem – ten koupíte v lékárně. Jód omezuje množení bakterií v ráně i kolem ní. Kromě roztoku jsou volně v prodeji i gázové mřížky na krytí ran napuštěné jódem.
Opláchnout ránu vodou? Voda z potoku či řeky na odřeninu určitě nepatří, stejně jako ta, kterou si na výletě nesete v lahvi. Ve velkých vedrech je totiž kontaminovaná bakteriemi. Když chcete na ránu použít vodu, tak jedině převařenou. A mimochodem, také máte nutkání si olíznout třeba štípanec od komára? Je to reflex, který máme společný se zvířaty.
Sliny – a to i lidské – obsahují léčivé látky, jako je například lysozym. Jde o enzym se silnými antibakteriálními účinky (obsahuje ho i krevní plazma či mateřské mléko). Právě proto se drobná poranění v dutině ústní hojí většinou dobře, ačkoliv to není zcela sterilní prostředí. Ale rozhodně sliny nemají takovou sílu, že by samy o sobě zranění vyléčily.
S výronem do ledu! Je to tak, zhmoždění nebo naražení bychom měli, je-li to možné, rychle zchladit, aby nevznikl otok a následná zánětlivá reakce. Také je dobré nechat pohmožděné místo v klidu, protože jinak se bude případný otok dále zvětšovat, což postihne měkké tkáně, jako jsou například šlachy a svaly. Neošetřený otok se může dokonce nevratně proměnit ve vazivo. Děje se tak proto, že pokud otok trvá delší dobu, je to pro mozek signál, že s tímto kouskem těla nemá hýbat. A tak „vypne“ konkrétní svalové skupiny.
Kdy studené a kdy teplé? Studený obklad tlumí záněty a omezuje prokrvení, protože malé cévy se stáhnou – tím pádem se zmenší otok. Zarudlý štípanec od hmyzu potřete ze stejného důvodu kostkou ledu (a poté protizánětlivou mastičkou). Pokud štípanec hodně oteče a bolí nebo nemizí zarudnutí kolem vpichu, je třeba vyhledat lékaře. A kdy použít teplý obklad? Protože díky němu se cévy roztahují, prospěje nám třeba při bolesti zad, aby se prokrvily a prohřály zatuhlé svaly. To je ostatně princip zahřívacích mastí a náplastí, které jsou volně v prodeji.
Proč nás poranění bolí? Pokud se třeba řízneme, okamžitě se rozvine v místě poranění zánětlivá reakce, což je něco jako poplach pro imunitní systém. Následně se rozšíří kapiláry, proto rána oteče. Jak se k poraněnému místu dostávají různé „záchranné“ složky imunitního systému, probíhají tam chemické reakce, pH se mění v kyselejší, což dráždí nervová zakončení. A právě toto podráždění vnímáme jako bolest.
