Mezi nejčastější důvody k návštěvě kožního lékaře patří nádory, lupénka, ekzém či hidradenitida

„Známe více než dva tisíce kožních chorob. Někdy chodí pacienti i s jejich kombinacemi. Nejběžnější důvod návštěvy našich ordinací je kromě nádorů kůže lupénka, která trápí dvě procenta populace. A také atopický ekzém, který postihuje až osm procent Čechů, u dětí dokonce jednu pětinu,“ vyjmenovává dermatolog.

„Pak je tu jedna nemoc odborně zvaná hidradenitis suppurativa neboli hidradenitida, již jsme ještě před sedmi lety považovali za vzácnou. Ale už ztratila kód pro označení vzácných nemocí. Zjistilo se, že trápí zhruba procento české populace, tedy sto tisíc lidí, a to je hodně,“ popisuje Arenberger chronické zánětlivé kožní onemocnění.

„V podpaží, tříslech, pod prsy nebo u řitního otvoru se objevují abscesy, které byly dříve chybně diagnostikovány. Dovedly pacienta k chirurgovi, který vypustil hnis a léčil antibiotiky. Jenomže za čas se objevily znovu, začaly se množit a propojovat, byly bolestivé, hnisavé, zapáchaly. Trvalo i deset patnáct let, než se pacientovi dostalo správné diagnózy,“ popisuje specialista s tím, že řešením této nemoci je správné antibiotikum, biologická léčba, případně vyříznutí postižené oblasti.

Výraznou kapitolou kožních problémů je akné. Jde o zánětlivé onemocnění mazových žláz a vlasových folikulů, které se nejčastěji objevuje na obličeji, hrudníku, zádech a ramenou. Vzniká, když mazové žlázy produkují moc mazu, póry se ucpávají nedozrálými kožními buňkami, přemnoží se bakterie (hlavně Cutibacterium acnes), což vede k zánětu.

Nejvíce trápí dospívající kvůli hormonálním změnám. Ale objevuje se i u dospělých, hlavně u žen ve věku 25 až 40 let. To hovoříme o hormonálním akné. Občas se akné vyskytne u miminek krátce po narození. Kromě hormonů může ke vzniku akné přispět i strava - mléko, cukry, fast food - a léky jako kortikoidy, antidepresiva a vysoké dávky vitaminu B12.

Naší kůži pochopitelně ubližuje také chemie. Čisticí prostředky, barviva nebo parfémy mohou vyvolat alergické reakce a ekzém. Neúmyslné či záměrné fyzické poškození - řezy, odřeniny, popáleniny, omrzliny. Škodí i nadměrná hygiena, tedy časté mytí horkou vodou, případně agresivními mýdly, která narušují přirozený kožní film. Nepřímo kůži poškozujeme i nevyváženou stravou, chronickým stresem, nedostatkem vitaminů A, C, E a zinku.

Jak léčit, když už je kůže poškozená? Na akné pomáhají přípravky s kyselinou salicylovou, benzoylperoxidem, niacinamidem. Středně těžké a těžší formy akné se léčí retinoidy (deriváty vitaminu A), u žen antikoncepcí.

„Většinu kožních onemocnění léčíme nejprve zevními prostředky. Je-li zasažena velká plocha kůže, předepisujeme systémové léky. Moderní doba už nechce špinavé procedury, takže se upouští od barevných či zapáchajících mastí. Dnes jsou bezbarvé a bez zápachu,“ popisuje profesor.

„Systémové prostředky jsou ale účinnější, protože rozsáhlá lupénka nebo ekzém zasahuje nejen kůži, ale i vnitřní orgány, klouby, cévní stěnu. Například neléčená těžká lupénka dokáže kvůli infarktu zkrátit život až o čtyři a půl roku,“ dodává. Protizánětlivá cílená léčba je podávána v injekcích nebo tabletách, které už se v průběhu života nevysazují.

„Dlouho se mělo za to, že rakovinu kůže vyvolává UVB záření. Právě to nám na kůži způsobuje zarudnutí a pálení. Jenomže zároveň nám spálení zabrání vystavovat se příštích pár dní slunci. Zatímco UVA záření, před nímž nás rovněž chrání krémy s faktory, při ztrátě této ochrany poškozuje i hlubší vrstvu kůže, způsobuje vrásky, ale na rozdíl od UVB na sebe neupozorní zčervenáním a my se dál vesele opalujeme,“ vysvětluje dermatovenerolog.

„Byla provedena rozsáhlá studie se Švédy, kteří rádi chodí do solárií, kde působí jen UVA záření, tedy mělo se za to, že jen opaluje. Po patnácti letech se ukázalo, že u skupiny navštěvující solária se vyskytlo o pětasedmdesát procent víc melanomů než u těch, kteří do nich nechodili. Takže nejenže toto záření působí stárnutí kůže, ale vyvolává také melanomy.“

„Loni v Praze přišel do stanu proti melanomu muž s melanomem tlustým patnáct milimetrů. Měl ho na bradavce. Nádor jsme odoperovali a pacient překvapivě ještě neměl metastázy. Nyní podstupuje adjuvantní imunoterapii, protože existuje vysoké riziko, že by se mohly objevit. Po odstranění i tenkého maligního melanomu ale nemůžeme stoprocentně říct, že se konkrétní pacient vyléčil. Melanom je záludný, za deset patnáct let může imunitní systém zeslábnout a mohou se objevit metastázy,“ připomíná Petr Arenberger.

Zatímco před deseti lety znamenala pozdní diagnóza jen několik měsíců života, dnes moderní biologická a cílená léčba dává naději na pětileté přežití více než polovině těch, kteří přijdou v pokročilém stadiu.

Zhouba naší kůže přišla spolu s tím, když začalo být v módě opálení. „Stalo se tak ve třicátých letech minulého století, kdy Coco Chanelová vyhnala na mola snědé modelky a lidé si všimli, že tmavá pokožka je víc sexy než bledá. Předtím kůži chránívala móda plážového oblečení v podobě celotělových oblečků i to, že lidé u vody trávili čas jinak. Sportovali, rybařili, na polehávání na dece nebyl čas,“ domnívá se specialista.

Spálená kůže se mazala čímkoli chladivým, například jogurtem. „Rakoviny kůže tolik nebylo, protože lidé umírali dříve než dnes. Ale i tehdy byly následky slunění dobře poznat na vzhledu lidí z venkova, kteří pracovali venku a vypadali obvykle starší než měšťané,“ doplňuje.

„Nyní se tato plážová móda vrací. A to nejen u dětí, u nichž i my známe celotělové oblečky. V Austrálii, na Havaji nebo v Kalifornii už nosí tyto celotělové obleky i dospělí. Jsou z tenkých tkanin, lze se v nich koupat, pak rychle uschnou a představují UV ochranu se stupněm osmdesát,“ popisuje nový trend lékař.

Každý z nás asi zažil, že ani padesátka ramena ve vodě mnohdy neochrání. „Já rád plavu, i poměrně dlouho, a ani krém s ochranným faktorem padesát plus mi nestačí. Vždy se brzo smyje. Certifikované tričko tohle řeší,“ dodává dermatovenerolog.

„Přestože stále přibývá zachycených maligních melanomů, nezvyšují se u nás úměrně tomu úmrtí. Je to díky preventivním programům a tomu, že lidé chodí včas,“ pochvaluje si specialista s tím, že už se nahlas mluví o možnosti úplného vyléčení.

„Klíčem by mohla být neoadjuvantní terapie. Ta se dnes podává u neoperabilních nádorů, aby se zmenšily a daly se operovat. U melanomu se nyní testuje, zda by nepomohlo nasadit neoadjuvantní léčbu i u operabilního nádoru nějakou dobu před operací s cílem dosáhnout podporou imunitního systému úplného vyléčení. Aktuálně probíhají studie a do čtyř až pěti let bychom měli mít výsledek. Kdyby se to podařilo potvrdit dřív, hned bychom mohli tuto léčbu pacientům předepisovat,“ neskrývá nadšení profesor.